dvořěnín = kdo bydlí na dvoře, žije u dvora atd. Pluralem jmen takových nazývá se pak velmi často obec těchto obyvatelův a metonymicky také její místo, a tudy vznikají velmi hojná pomnožná jména místní: na př. kdo bydlí na brodě neb u brodu, jest brod-jan ino- = brozěnín, plur. brozěné, a toto vzato za jméno místní: Brozěné, Brozany. Srovnej stejnou metonymii při pomnožných jm. Uhři, Uhry v § 42 a Lobkovici, Lobkovice v § 70.
Jména Brozěné, Brozany atp. skloňovala se původně tak, jako stejná appellativa zeměnín atp.; ale časem nastaly jisté rozdíly a výsledek jest, že pluralia sem patřící ve skloňování poněkud se liší od appellativ téhož původu, dílem zachovanými tvary starými, dílem některými novotvary.
Sklonění jest toto:
Nom. Brozané, zdoby před přehláskou; na př. in villa quae vocatur Wrbczane Kosm. pokr. r. 1126 nč. Vrbčany, villam nomine Olsane Reg. 1. r. 1180 (z rkp. XIV, v opise zachována forma stará) nč. Olšany, de eadem villa Olsane t.;– přehlas. Brozěné, na př. (villam) Budkouene (sic) Reg. 1. r. 1201 (z orig. knih. dvor. Víd.) t. j. Bukověné nč. Buko- vany, in villa nomine Bilsene t. 12 (z orig. arch. Mnich., nominativ jmenovací) nč. Blšany;– později béře se akk. Brozany za nom. (srov. pl. nom. duby za starší dubi § 35), na př. in villa Bresani Reg. 1. r. 1228 (z orig. dvor. knih. Víd.) nč. Břežany, in villa quae vocatur Wrbczany Kosm. pokr. 1126 rkp. Břevn., nč. Vrbčany;– místo -any bývá ob. -ana, na př. Hradčana Us.;– v kontextu cizojazyčném, zvláště lat. a něm., bývá pro nom. ode dávna z pravidla tvar -an, přejatý bezpochyby z českého gen., na př. in villa Rokican KosmA. III, 32 a Kosm1. tamt. (nom. jmenovací), in Borovan Reg. 1. r. 1319 (ex orig. Worlic.), villa Wyrbiczan Reg. IV r. 1334 atd., v textech něm. a lat. dosud tak.
Akk. Brozany, nč. ob. též -ana, Hradčana.
Gen. Brozan, zachován veskrze tvar starý.
Dat. Brozanóm, -uom, -ům.
Lok. Brozěnech, na hradczyenech Pulk. 178ᵇ; později a nč. Brozanech.
Vedle toho vyskýtají se v době staré a nejčastěji v listinách pro lok. plur. tvary -as a -ach.
Doklady pro -as: doleaſſ List. Litoměř. (ze XIII stol., dat. r. 1057) t. j. Doľas nč. Dolanech; Brennaz, Peschaz, Ternovas, Lubochovaz List. Litoměř. z r. 1218 (srov. Palacký v ČČMus. 1836, 343) t j. Breňas, Pieščas atd., nč. Brňanech, Píšťanech atd.; Wirbcaz, Bresaz, Comoraz, Ugoscas, Trinouac List. Vyšehr. (ze XIII stol, dat. r. 1088) t. j. Virbčas, Brěžas, Komoras, Ugoščas, Trinovas nč. Vrbčanech atd. (srov. Palacký I. c. 339 a Šafařík Aelt. Denkm. str. 200); Kirnaz v list. Anežčině asi z r. 1228 (orig. dvor. knih. Víd., otisk v Šemb. lit.3 466); Lusas v zakl. list.
