Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<747576777879808182>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

list. Bolesl.(paděl v XIII stol., Palacký I. c. 338) t j. Lužas nč. Lužanech; Lubczas v zakl. list. Opatov. (paděl, v době staré, dat. r. 1086, Palacký I. c. 339) t. j. Lubčas nč. Libčanech; in villa Horaz Kosm. pokrač. 1282 nč. Hořanech; in villis Wranas et Kowarzowicz Reg. IV r. 1341 t. j Vraňas nč. Vraňanech; kako Svatopluk u polas zabit byl DalC. 57 (nápis), v polas Vít. 33ᵃ; na Dobrzaſs v rkp. z r. 1519 (Půhonové k svědomí, v knih. Čmusea 1β F str. 23ᵇ, tutéž na str. 29ᵇ: w mieſteczku Dobrzanech); pro některé jiné doklady tohoto tvaru není dosti jistoty, že by byly původu starého (zejména to platí o zakl. list. Olo- múcké prý z r. 1131). Stejný tvar byl také u Luticů, podle soukromého sdělení prof. Perwolfa vyskýtá se v listinách XII stol. na př. in terra Lessaz t. j Lêšas vedle terra Lessane.

Doklad -ach znám jest jeden: Wranah v list. z r. 1228 t. j. Vraňach nč. Vraňanech, srov. Jag. Arch. 2, 336 sl.

Tvar -(j)as vznikl z bývalého -(j)an-sъ; koncovka -s(ъ), náležitá přípona lokalu množ. zachovala se zde, u kmene souhláskového, kdežto u kmenů samohláskových se změnila v -chъ, na př rybách psl. rybachъ. Tvar pak -(i)ach, který se tu vedle (-j)as vyskytuje, vznikl analogií podie rybách atd. Srov. I str. 307, Brugm. II § 404 a Zubatý v Jag. Arch. 15, 498; poněkud jinak Mikl. III² 15—16 (předpokládá kmeny -ja- m. -jan-); Šafařík v Aelt. Denkm. str. 200 spatřuje v těchto tvarech‚Verwandlung des ch in s“, a v ČČMus: 1847, I. 132 sl. podle Boppa toto ch z s vykládá.

Oboje tvary, -as i -ach, již v textech starých jako archaismy a velmi zřídka se vyskytují. Obrážejí se v některých místních jménech cizích a zvláště německých, jež z nich vzaly svůj původ. Na př. ves Tuřany v Brněnsku jmenuje se německy Turas, patrně ze stč. lok. Tuŕas = nč. v Tuřanech, srov. Aelt. Denkm. 200; v list. z r. 1286 Gerhard z Obřan jmenován Gerhardus de Obersezze, kteréžto poslední jméno patrně z lok. Obřas jest; v TomZ. 1407 st 219 uvodí se osoba de Planaz, t. j. de Plaňas, z lok. Plaňas = nč. v Plaňanech; Hrušovany jmenují se německy Grussbach, jménem utvořeným patrně ze stč. lok. Grušovach, = nč. v Hrušovanech

Plaňasy doloženo také v kontextu českém: z Plaňas VšehJir. 228, Mikulášovi z Planias KolAA. 71ᵇ (1513), Prokop z Planias t. 151ᵇ (1517). Znamená totéž co Plaňany a je to varianta jména tohoto. Vzniklo zajisté z lok. Plaňas; sotva bezprostředně, poněvadž si je těžko pomysliti, že by Čech vzal český– třeba že zastaralý– lokal za základ, z něhož by si tvořil jméno nové,– a tedy nejspíše prostřednictvím cizím, totiž podle lat. de Plaňas, prostřednictví takové v knižné češtině vždy si mysliti možná.–

Instr. Brozany.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).