1. Jména latinské (a řecké) deklinace první, a to substantiva:
-a fem., ř. -η, -a: Antigona, nymfa atp. skloňují se podle vz. ryba;
-ia, -ja fem.: Troia, Troja atp. jako duše, gen. Troje atd.;
někdy působením koncovky -a podle ryba: jáhny města Achagi Seel. 299, akk. Troju, vok. Trojo Us.; – satureja jako duše: saturege jest bylina Háj. herb. 214ᵃ, vezmi saturegi t. 222ᵇ; – nom. -ia (dvojslab.) nezměněn: maria (3slab.) Hrad. 28ᵃ, natalia Pass. 479, svatá eufemia t. 489, Azya (3slab.) AlxV. 599; k tomu pak i pl. dat. -iám: třem paniem mariam Krist. 105ᵃ; nč. Marie gen. -ie atd. § 473; – jm. Lia je ve ŠtítMus. jednoslabičné: gen. z lye 15ᵇ, dat. sestřě své lij 35ᵇ; v bibli Br. dvojslab. Lía: nom. řekla Lja Gen. 30, 11, akk. vyvołał Lju t. 31, 4, gen. synové Lje t. 35, 23, Dýna dcera Lje t. 34, 1, dat. dal Zelfu Lje dceři své t. 35, 23; k lye Liae commixtus Comest. 38ᵃ; –
-ea, -aea fem., na př. Caesarea, caeſarea Pass. 391, gen. do ceſaree t., do cezaree PassKlem. 158ᵃ, dat. lok. -ei, nč. též gen. Caesarey, akk. -eu atd.; – Medea, gen. srdce Medee bylo súženo Troj. 21ᵃ, nč. nom. -ea, akk. -eu, gen. -ey, dat. lok. -ei, instr. -eou n. -eí Us; – taktéž idea, plur. tytéž idey Pal. 3, 2, 404, gen. -eí, dat. -eám, lok. -eách, instr. ideami Us., někdy též plur. ideje atd.; – Galilaea, jako paní: gen. že tito z galileyzzucze t. j. z Galilé jsúce svD. 3, z galilee Pass. 297, od galilee Koř. Mat. 3, 13, do Galile ChelčP. 254ᵃ, t. 255ᵇ; počeštěno v -eje: w Galilegi VelKal. 181; – Basilea, Basilej: do Bazylee (-ee dvouslab.) VelKal. 4, do Basilee TomP. 4, 504, a w Bazylegi VelKal. 276, do Basileje Pal. (z pravidla);
-ua fem., jako duše: nom. Genue hlavní město Ligurie Donín 857, gen. z Genue t. 858, z Padue t. 787, do Padue t. 786, Jan z Kapue TomP. 3, 382, Raimund z Kapue t. 3, 330, do Mantue t. 6, 330, dat. lok. v Padui t. 3, 357; podle ryba: do Mantuy Pal. 4, 2, 97; Mantua akk. -uu, dat. lok. -ui, instr. -uou n. -uí Us.;
pomnožná Atheny, Plataie, Plataje jako plur. ryby, duše;
-a masc., jako vládyka; na př. Zizara, hejtmana Zyzaru Ben. Súdc. 4, 1, Zyzarowi kniežeti t. 1. Reg. 12, 9; Jojada, Yoyady kněze t. 4. Reg. 12, 7; Juda, s Júdú t. Súdc. 1, 19 atd.; Agricola, poeta, gen. -y, dat. -ovi atd.; –
-as masc., jako vládyka; souhláska -s někdy odpadá také v nom., někdy zůstává i v pádech jiných; na př. Jonatas i -ta: yonathas Ol. 1. Reg. 14, 41, yonatha t. 19, 1, na yonatu t. 14, 42, bratře Yonatho Ben. 2. Reg. 1, 26, kromě Jonaty t. 1. Reg. 13, 22, sta sě Jonatye Alb. 9ᵃ, Jonatowi Ben. 1. Reg. 20, 3, na Yonatowi t. 14, 41, s svým synem yonathu Ol. 1. Reg. 14, 40, s Jonatú Ben. 1. Reg. 13, 2; – Zacharias, česk. -iáš a také -ia: jehožto zacharia velmi sě lekl Pass. 275, tehda zacharia povědě t.; – Barnabas, akk. (mniši) barnabu poslachu DalC. 37;
