i ob.; zkrác.: dnėšni BartD. 2, 78 (han., olom.); – v době úžení ie-í bývá zvratnou analogií -ie, jako v sg. nom. masc: (lid má) řěč zwlaſſczie Mill. 85ᵃ; – v nářečích východních nepřehlasované -ú atd. dílem zachováno, dílem znova uvedeno: slc. staršiu, inšju BartD. 42 (hroz.), většu radość, menšu żałość t. 99 (laš.).
463. Sing. gen. (akk.) masc. neutr. pěšieho, koncovka -ieho vzniklá analogií; na př. ľuda pieſſieho AlxH. 3, 41, pyeſyeho lida AlxV. 336, lidu pieſſieho Mart. 18ᵃ, przyenaywyſſyeho Pass. 277, z pozvánie poſlednijeho Štít. ř. 3ᵃ, cvzieho osěnie OtcB. 12ᵇ atd.; – -ieh': syn naywyſſieh nazván budeš Pass. 185, moc naywyſſieh zasloní tě t. 187; – sklesnutím jotace -ého: mistra naywyeczeho AlxV. 127, sledu zwyerzyeczeho t. 2159, což naylepſſeho NRada 538, nic lepſſeho t. 1083, naywietczeho t. 330, letha tiſyczeho KolČČ. 98ᵇ (1548); – dochováno v nář. vých.: inšjého BartD. 42 (dol.), slc. staršieho; zkrác.: hurněho BartD. 121 (laš.); – zúž. -ího: což by lepſiho jměli AlxB. 5, 27, za drewnyho opata Rožmb. 138 atd., dosud Us. spis. i ob.; zkrác.: najvěčiho BartD. 112 (laš.), dnešniho t. 2, 204 (han., třeb.), dněšnihȯ t. 2, 78 (han., olom.). – Gen. fem. pěšie, koncovka -ie z býv. -ê-jê za stsl. -ę-ję; na př. (Ježíš) také hřiešnicě gſuczie nepokryl sě hledayuczie Hrad. 48ᵇ, od ſwrchnye moci Pass. 291, (proradnik) hoſpodnye čsti AlxV. 207, ten přěsta své drzyewnye řěči t. 2432, by wlaaſſtije cti zaslúžili Štít. ř. 5ᵃ, z hodugije miery t. 13ᵇ, ſtkwuczye čistoty OtcB. 103ᵃ atd.; – sklesnutím jotace -é: chceš-li sě buducze škody vystřieci NRada 1185, (obyvatelé) nemají vody tekucze KabK. 21ᵃ; – podle dat. lok. -iej, -éj: buduczey odplaty Orl. 62ᵃ, nevidzěls-li panny iducej Suš. 19, inšej BartD. 42 (hroz.), slc. staršej; – zúž. -í: pěší Us. spis. i ob., zkrác. dnėšni BartD. 2, 78 (han., olom.) a j.
464. Sing. dat. masc. neutr. pěšiemu, koncovka -iemu vzniklá analogií; na př. priuniemu, tuſuciemu Kunh. 149ᵃ, wlaſczyemu sluzě Pass. 325, ſtarzyeyſſyemu diechu Boleslav a mlazſſyemu Václav DalC. 25, wlaſtniemu synu Otc. 12ᵇ; – sklesnutím jotace -ému: k pobywagyczemu životu Hod. 58ᵃ, k wyetczemu t., naylepſſemu NRada 103; – dochováno v nář. vých.: slc. staršiemu, zkrác. hurněmu BartD. 121 (laš.); – zúžením -ímu: bliznymu svému ŽWittb. 14, 3, t. 14, 4, naywyſymu MastDrk. 3 atd., dosud Us. spis. i ob., zkrác. telimu (tolikému) BartD. 121 (laš.), dnėšnimô t. 2, 78 (han., olom.); – odsutím v nář. mor. -iemʼ, -ím': (království) dáno bude lidu czzynyczyem owocze jeho EvOl. 113ᵇ, najstar- ším (bratrovi) dáł svú céru BartD. 343 (zlin.), tvojem mładším bratrovi t. 11 (též).
Sing. lok. masc. neutr. pěšiem, koncovka -iem z pův. -i-jemь; na př. u maternyem bříšku Pass. 278, o zwlaſſtijem činu Štít. ř. 5ᵇ, o svém menſſijem t. 9ᵃ, po nynyeyſyem účinku Kat. 164, na buduċyem světě OtcB. 86ᵃ
