moč, masc. a fem., stsl. močь urina, fem. Na př. mocz Rozk. 841, nalí své moči Jád. lék. Masc. skloňuje se podle meč.
násěč stč., purpura, fem. Na př. naſyecz Zdík., nassyecz ostrum Rozk. 2690, ornatum de baldkino, qui vocatur nacziechz (sic) Reg. II. č. 1202 (z konce XIII. stol.), bohatec obláčí sě v zlatohlav a naſſyecz ROlB. 15ᵃ; – rúcha ot naſyeczy i ot nachu Vít. 28ᵇ.
-pač, rozpač, fem. Na př. kdyby rozpač přemohla náději ŠtítOp. 108, rozpacz BrigF. 72ᵇ, ŠtítMus. 92ᵃ a j.; nemějž rozpaczy AlxŠ. 8, 5, bez rozpaczi AlxV. 1743, Krist. 22ᵃ, bez rozpaczy Kat. 140 (v. 599), Otc. 164ᵃ, t. 328ᵇ a j. Zastaralo.
pavlač, fem. Na př. ktož ſ pawlaczzi spadne Ol. Sir. 20, 20, (udělal) pawlaczy tabulata Ol. 3. Reg. 6, 5, pawlacžmi Lact. 104ᵃ; podle dušě: čtyři pawlaczzie Ol. 3. Reg. 7, 2, nč. s pavlače atd. Us.
řeč, fem., stsl. rêčь. Na př. sg. nom. akk. ryech jěšutná Túl. 56ᵃ, tu rsiechz Jid. 43; – sg. gen. liudské rsiechzi LMar. 30, bez rzeczy Štít. uč. 11ᵃ; – sg. dat. lok. w ſlubnye rzieczi Rožmb. 69; – sg. instr. rzeczu ŽGloss. 108, 3, rzieczyu nenávistivú ŽWittb., t.; – pl. nom. akk. rzechzi vašě AlxH. 11, 2; – pl. gen. žádajte rzeczý mých Štít. uč. 83ᵇ; – pl. dat. bude konec tvým rzieczem DalH. 30, rzieczem Pass. 317, k řečem Br. Deut. 22, 14; – pl. lok. w řečech Br. Deut. 27, 26; – pl. instr. prostými rzeczmi KolC. 159ᵃ (1588), slibnými řečmi Sych. Phr. Jg. – Podle dušě: w rziecziech tvých ŽWittb. 118, 42, v tvých rziecziech ŽKlem., t., rziecziemi nenávistivými ŽKlem. 108, 3, mnohými rzeczemi ŠtítPař. 26ᵇ. – Nč. řeč gen. řeči, plur. řeči, řečem atd., v usu spisovném tvary náležité.
-ruč, obruč, stč. masc. vzoru oráč, pak také fem. podle kost: dwie obruczi KolBO. 31ᵃ(1495); nč. fem. podle duše, obruč gen. obruče atd. Us., dial. sg. nom. obruča BartD. 11 (zlin.).
sěč, fem., stč.: stsl. sêčь masc.;násěč (ascia) fem. Na př. fyecz veliká DalC. 15, tu ſyecz AlxV. 1604, nafecz ascia MamF. 85ᵇ, Vocab. 175ᵇ; – (srdce) žáda zziechzi AlxBM. 4, 28, nestroj ſieczi NRada 778 a j.; – sekyrú i naſieczy ŽWittb. 73, 6, naſeczy ŽPod. t.; – Prosěč, z Proseči Všeh. 139.
-stateč, nestateč, fem. Na př. znajíc sě, ež jsme popel a neſtatecz Štít. ř. 205ᵇ; doniž (hospodyně) své neſtateczy neostanú Štít. uč. 56ᵇ. Zaniklo.
tluč, fem.‚ gen. -i Lomn. Jg.
žlč, žluč gen. žlči, žluči, fem., stsl. žlъčь fem. Na př. zlucz ŽWittb. 68, 22 a j., ſlucz Boh. min. 21ᵇ; – zluczy okušenie ML. 39ᵇ; – húbu v ocet ſ zlczy omočichu Hod. 51ᵃ, obklíčil mě zlczi felle Pror. Ol. Jer. Lam. 3, 5, kázachu jemu octa ſ zluczy dáti Hrad. 91ᵇ. – Podle dušě: hrozen zluczie fellis ŽKlem. Deut. 32, bez žluče BílA. 82 a Us. – Jg.
