č. tyři živly Háj. 13ᵇ, čtyři słaupy Br. Ex. 36,26, čtyři křídla Vel. Jg. atd. trzie orzechy Ol. MüllA. 334 m. tři. Vedle čtyři vyskytuje se dosti záhy čtyry: hnav i polomě cztyry s sobú AlxV. 1718, cztyry-dcieti dní HusPost. 42ᵇ (5krát), když sě postil ctirydcieti dní a ctiridcieti nocí Koř. Mat. 4, 2, ctili tyſſicie lidu t. Mark. 8, 9, čtyry tiſyce Br. Jer. 52, 30, čtyry ſſelmy t. Dan. 7, 3, čtyry tváři, čtyry oči, čtyry křídla, čtyry sta Vel. Jg., cžtyry chlívky KolEE. 276ᵃ (1706), čtyry Rosa 118, Drach. 71, Dolež. 59, Tham. 65; Nejedlý Gr. 204 rozeznává masc. a neutr. čtyři, fem. čtyry, mylně. – Nč. tři, čtyři, Us. spis., slc. tri, štyri; v jaz. ob. tři, štyry, a tak také zlin. BartD. 22, pomor. t. 32, val. t. 72 atd.
Plur.gen. tři psl. trьjь; čtyř proti stsl. četyrъ, kteréž jest podle sklonění souhláskového.
tří. Na př. těchto trzý milostí Štít. uč. 27ᵇ, trzij osob Štít. ř. 23ᵃ trzyy dřev Pror. 13ᵃ, tři dcer Háj. 5ᵇ atd., dosud; padesát bez trzie EvVíd. Jan. 21, 11, trzie králóv Mand. 26ᵇ, trzie králuov Troj. 81ᵇ, m. tři. V dobách pozdějších mate se gen. s lok. – vlivem dualu dvú atd. a sklonění zájm. a slož., kde tyto pády jsou tvaru stejného – a vedle tří, vyskýtá se také třech a třích: sch tržech kraluw KolEE. 209ᵃ (1628), sch Tržich Kraluw. t. 2ᵇ (1629), těch třech cností Beck. 1, 18, z těch třech růží t. 267 a j., třech chlebůw BílD. 22 a j.; třech Nudož. 38ᵃ; Drach. 71; tří, třích, třech Rosa 118, Jandit 63, Dolež. 59, třech Tham. 65; tří, auch schon třech für tří Dobr.² 204; usus nynější: tří v jaz. spis., třech v ob., ze třech okének Suš. 256, u těch třech bratrů Kulda 1, 201, do třech BartD. 22 (zlin.), t. 72 (val.), t. 89 (stjick.), t. 117 (laš.), třech t. 35 (blat.). V nář. východních jsou ještě jiné novotvary; a to -och, podle lokálů substantiv -och (lok. vzat pak za gen.): troch BartD. 72 (val.), t. 117 (laš.), troch t. 38 (javor.), t. 42 (hroz.) a slc.; třú, změnou koncové samohlásky podle dvú: třú BartD. 27 (záhor.), t. 72 (val.); -úch, podle dial. dvúch: třúch BartD. 72 (val.), 89 (stjick.).
čtyř. Na př. cztyrz neděl Rožmb. 154, t. 155 a j., čtyrz stran Háj. 40ᵃ, čtyř prstů Br. Ex. 25, 25 atd., dosud. Za psl. a stsl. četyrъ žádáme č. čtyr. Doklad toho z doby starší není mi znám; v době novější vyskytuje se ovšem hojně: čtyr Drach. 71, Rosa 118, Dolež. 59, Tham 65, Dobr.² 204 (vedle pravidelného čtyř), NejedlýGr. 204 atd., z těch čtyr ŽerKat. 295 (v. čtyř dní t. 83), čtyr neděl Seel. 105 atd., čtyr měst TomP. 6, 104. čtyr krajů t. 96, čtyr artikulů TomŽ. 70 atd., v nč. ob. z pravidla; dial. štyr BartD. 27 (záhor.) a 72 (val.) atd.
Někdy bývá čtř: do cztrz a osmidsát let EvZimn. 8, cztrz dní Mand. 51ᵃ, cztrz záhonóv t. 59ᵃ.
Jindy vyskýtá se také gen. čtyří, s koncovkou -í podle gen. tří. Na př. ze cztyrzy korábóv Alb. 8lᵇ (v AlbB. a AlbC. je za to na stejném místě cztyrz), plamen cztyrzydezat loket Kat. 164, cztyrzi tyſſiczow kročejí
