1579, svými prsmi Štít. Rozb. 145, mými prſmy Otc. 260ᵇ, prſmi HusŠal. 19ᵃ, Kladr. Isa. 32, 11, mezi prſmi Kruml. 66ᵇ, had vrže sě na to železo prſmy Mill. 80ᵇ, mezi prſmi mými Ben. 4. Esdr. 14, 40.
Vedle toho bývá také tvar prs, masc., skloňovaný podle chlap. Na př.: sg. nom. akk. prs, gen. prsu atd., Us. nč.; – du.: při prsou Zlob. Jg., prsoma svýma Aesop Jg., prsoma v Musejním opise Tkadlečka (sign. 4. H. 16) str. 238; – pl. nom. akk. prsa (jako mraka, záda a j.; pro ten tvar předpokládá Jg. sg. prso, neprávem); – pl. gen. z prs Comest. 128ᵇ, Br. Isa. 66, 11, prsóv: prſůw Br. Gen. 49, 25, dítě prsů požívá Kom. Jg.; – pl. dat. prsóm: k prſóm Comest. 54ᵃ, Trist. 25, k prſuom Háj. 5ᵇ, k prſum t. 54ᵇ; – pl. lok. prsiech, -ích: na prſiech Comest. 74ᵃ, při prsích Br. Jg.; – pl. instr. prsy: svými prſy jeho krmila Modl. 154ᵇ, svatými prſy Hod. 8ᵃ, prſy ſwymi HusŠal. 15ᵇ, mezi prſy mymy Ol. Cant. 1, 12, nad prſy Br. Isa. 32, 12. – Novotvary, které při subst. chlap atp. se vyvinuly, opakují se při prs ovšem také: pl. lok. na prſách BílA. 72, instr. prſami BílC. 97 atd.
Rus, fem., stsl. rusь coll. Russi, Russia. Na př. (Tateři) w ruſy Kyjova dobychu DalC. 82.
ves, fem., stsl. vьsь. Na př. do jedné wſi Krist. 76ᵃ, u wſi Br. Num. 34, 9; – ke wſy Ol. Num. 34, 4; – sežhú wſſy i města AlxV. 2297. wſy vybíjeli Háj. 41ᵃ, vzał wſy jejich Br. Num. 32, 41, nejstarší vsi TomP. 51; – po wſech Ol. Cant. 7, 11, po wſech Háj. 40ᵇ a j., Br. Gen. 25, 16 a j., ve vsech TomP. 1, 51; – mezi vesmi TomP. 1, 31; ſe wſmi Ben. 2. Par. 13, 19, s městečky a s wſmi Hrub. 259ᵇ (m. s vesmi). – Podle dušě: we wſyech AlxV. 2299, ale doklad ten je nejistý, poněvadž v AlxV. někdy místo -se- bývá -sě-. – Nč. ves gen. vsi, plur. vsi, po všech Us., ale ke-vsím, za-vsemi.
Rovněž tak skloňují se složením a spřežením vzniklá jména místní s -ves: Nelahozěves, Kniežěves, Žrčina-ves lok. Žrčině-vsi a z toho Žerčiňoves, Vitiňoves atp.
-čь.
346. Některá jednotlivá substantiva kmene -čь.
děč, dieč a bezděč, fem., stč., gen -i.
křeč, masc. a fem. Na př. krzecz chiragra Vocab. Mus. 184ᵃ, krzecz smrtedlný jest Rhas. 187; neměl křeči ani dny Ras. Jg. Nč. podle dušě: křeč gen. křeče, pl. křeče atd. Us.
leč, fem., z léči mne vyveď Br. Jg.; z leče Us.
lúč, masc. a fem., stsl. lučь masc. Na př. lucc MVerb., Margaretě za věno nedachu y luczy DalC. 91; – drva s luczem sušená GestaKlem. 260, lucowe pinium MamV. – Nč. louč fem., gen. louče, pl. louče, loučím atd. Us.
