os (axis, stimulus), fem., stsl. osь. Na př. os nebeskú ješto slove arkturus a proluky Ol. Job. 9, 9, os neb wuoz arcturus MamV., oſſ SlovC. 44ᵃ, Vocab. 175ᵃ, Nom. 68ᵇ, Anon. 1ᵃ, Veleš., obrativá oſſ axis versatilis Anon. 7ᵃ; vztřeštěchu oſſy i kola AlxV. 1847, oſſy jich (kol) axes Ol. 3. Reg. 7, 33, jako oſſy na klasiech summitates spicarum Ol. Job. 24, 24. Novotvar osa. V posledních třech dokladech lze psané oſſy bráti za osi, poněvadž ve stol. XIV a XV ještě se držel tvar starý os.
prs, du. prsi, plur. prsi. Stsl. prъsi je plur. a fem.; v dokladech stč. je zastoupen také dual, a rod je ženský a mužský.
Du. nom. akk. prsi (fem.); na př. Dwie prſy twe HusŠal. 72ᵇ, Tie dwie prſy t. 128ᵃ.
Du. lok. prśú, -iú, -í; doklad mám jediný: na ſwu prſí Kruml. 2ᵇ.
Du. dat. instr. prsma, na př. prſma a rukama Tkadl. Strah. 44ᵇ.
Pl. nom. (fem.) prsi, na př. lepſſye jsú prſy twe HusŠal. 14ᵇ, blažené prſſy kteréž sú neotkrmovaly ML. 104ᵃ; pyrſy AlxM. 5, 3, prſy Lact. 25d, prſſy Nom. 67ᵇ, przſſi Boh. min. 21ᵇ.
Pl. akk. prsi; na př. tehdy sě počěchu u prrſy bíti Hrad. 92ᵇ, svátý Jan pade na jeho pirſi Ans. 9, rúcho na sobě rozdřěvši prſy ukazujíc mluvieše Pass. 99, své prſy bíti Pass. 115, její prſy Háj. 312ᵇ, na prſy ženské Háj. herb. 173ᵇ, prſy twé Br. Ezech. 23, 21.
Pl. gen. prsí; na př. ješto prysi mých požíval LAl. e, ot pirſſy mateře mé ab uberibus ŽWittb. 21, 10, ot prſſy mateře mé ŽKlem., t., tu děťátko u jejie prſi ostavili Pass. 338, ano děťátko od své matky prſi pokrm přijímá t. 340, jeho prſſy pocělovavši t. 598, z ženských prſſy t. 51, tvých prſſy t. 90, ot prſy utěšenie vašeho Pror. 49ᵃ, prſſij požívaje Štít. ř. 8ᵃ, tvých prſſye (m. prsí) mateřských ML. 32ᵃ, z prſy HusŠal. 15ᵃ, z prſí HusPost. 95ᵃ, brady až do prſij Alxp. 97, mléka prſy ſwých Háj. 96ᵇ, na dítěti prſý požívajícím Br. Deut. 32, 25, z prſý tvých Br. Oz. 2, 2, ot prſý t. Isa. 28, 13, jenž prſý požívají t. Joel 2, 16 a j., z prsí páně Štelc. Jg., obnažení prsí Lomn. Jg.; prsí a -ích BartD. 69 (val.). V některých z těchto příkladech mohlo by se zdáti, že prsí je gen. du.; ale podobné to není, poněvadž bychom v tom případě očekávali také du. lok. prsí, a ten doložen dosud jen jednou, ostatek pak bývá místo něho lok. plur.
Pl. dat. prsem; na př. jeho sě svatým prrſſem vsloně Hrad. 77ᵃ, k jeho prſem Krist. 89ᵇ, k prſem Pror. 49ᵃ, k tvým prſem ML. 8ᵇ, ku pryſem t. 8ᵃ, ku prſem BrigF. 47, Kladr. Isa. 66, 12.
Pl. lok. prsech; na př. u prſech Pass. 30, na prſech Pass. 144, 306, 395, ML. 24ᵇ, u prrſech Hrad. 54ᵇ, na prrſech t. 55ᵇ, u prrſech mých ŽKap. 50, 12, na prſech Lobk. 8ᵇ, Háj. herb. 388ᵇ a j., przi prſech KolDD. 115ᵇ (1586), na prſech VelKal. 147, Lomn. Jg. a j.
Pl. instr. prsmi; na př. (dva) sě potkasta prſmy i hlavama AlxV.
