letorasl atp., v. doleji ratolesl.
-mrl, otúmrl fem. Na př. pro odvmrl ODub. 120; na kohož připadují odvmrli ŠtítMus. 43ᵃ, na kohož připadují odvmrlý ŠtítJes. 84ᵇ, nápadové a odvmrli ODub. 82ᵃ; (o) odvmrlech ŠtítMus. 43ᵃ a ŠtítJes. 84ᵇ. Slovo to zaniklo.
mysl fem., stsl. myslь Na př. muž vysoké myſly Pulk. 157ᵃ, buďte udatné myſli Br. Num. 13, 21; (Alexander) vzblúdi sě myzlu AlxH. 6, 22, všiu my̆zzliú JidDrk. 76, s rozpušťenú myſli Ol. 2. Mach. 13, 9; proč roztrhujete myſli synův Izrahelských Br. Num. 32, 7; myslem našim Lomn. Jg., v myslech Kram. Jg., myſlmi svými animis Koř. Žid. 12, 3, čistajmi myslmi Rokyc. 16ᵇ. Podle dušě: u vytržení myſle Beck. 1. 342, odvrácení myſle VesA. 63ᵃ, w myſlých Beck. 1, 345, pokojnost myſle HořovC. 202 (1782). Nč. mysl gen. -i atd. Us. spis., gen. -e atd. Us. ob.
ocěl fem., stsl. ocêlь fem. Na př. z oczieli Hrad. 131ᵇ, z uoczyely Vít. 6ᵃ, nejsem z oceli Háj. 169ᵃ, ſwazek woczeli KolCC. 12ᵇ (1546), tisíc lotu oceli Br. Ekkl. 31, 30. Podle dušě: dva (svazky) woczele KolDD. 135ᵃ (1599). Nč. ocel gen. -e atd., zřídka gen. -i.
ratolesl, letorasl atp., fem., stsl. lêtoraslь fem. Na př. ratoleſl ramus Koř. Mark. 14, 24, od ratoreſſy PassKlem. 156ᵃ; dvê ratoleſſly Pulk. 5ᵃ; tři ratoleſſly Pulk. 4ᵇ, (hůl) pustí-li ratoleſli OtcB. 52ᵃ, jiní řězáchu ratoleſli ramos Koř. Mat. 21, 5; vinnicě rozložila letoraſly své ŽGloss. 79, 12, letoroſtli své ŽKap. t., mnohé ratoraſly ROlB. 34ᵇ; proti ratoleſlem Koř. Řím. 11, 18; na ratoleſlech t. Mat. 13, 32, w ratoraſlech PassKlem. 227ᵃ. Podle dušě: ratoreſle (sic) ramos EvOl. Mat. 21, 8, vzechu ratoraſlee palmové EvOl. 250ᵃ, ratoraſlemy JiřBrn. 425. Nč. ratolest gen. -i atd. Srov. I. str. 541 sl.
sól fem., stsl. solь. Na př. ſool Krist 38ᵃ, ſól Ol. Sir. 22, 18, ſuol Ben. 2. Reg. 8, 12; když ſoly dělají velikú věc Mill. 87ᵇ naklaďte ſoli Ben. 4. Reg. 2, 20; ſolu čiščenú t. j. solú AlchAnt. 7ᵃ; nč. sůl g. soli.
tál stč., stsl. talь gen. tali masc., obses. Na př. pl. nom. talle obsides MVerb. Několikráte je doložen výraz jak se zdá ustrnulý v-táli: dávaji svój život w tali Hrad. 95ᵃ (rým: králi), znamenaj, když tě kto chválí, buď sám sobě ſudczy w taly Vít. 63ᵃ, událi ť sě jmieti svého jako w taly kdy rovného t. 66ᵇ každý ť blázen sám sě chválí, nebť súsědóv nemá w taly t. 69ᵃ, dnes já svú čistotu w tali tvéj milosti porúčeji Kat. 58, i syny w tali dané přivedli filios obsidum (sic vulg.) reduxit Ol. 2. Par. 25, 24. Podle rýmu podobá se, že slabika tál- byla dlouhá. Také význam, v-táli = v zástavu atp., je zřetelný. Ale nezřetelný je tvar: v-táli může býti sg. lok. nebo pl. akk., a možný jest výklad také jiný.
