Tvar pětí, psl. pętьjь, je jako pl. gen. kostí a doložen je v příkladech: otečteš ſedm ſedmy septies septem Ol. Lev. 25, 8; (kdo chce vypočítati, kolik znamení měsíc přeběhl, má) počet dní dvojiti a dvojenie znamenati a tomu všemu počtu přidati, a ten pak počet vešken rozděl po pěti, a kolikož tu pieti (= pětek) bude, toliko jest znamení měsiec přěběhl LékB. 35ᵇ.
Tvar desát, psl. desętъ, jest podle sklonění souhláskového. Vyskýtá se dílem plný, dílem zkomolen ve -dcát.
a) Plné -desát jest ve výrazích pro desítky číslovek základních od 50 do 90, když výrazy tyto jsou v platnosti akk. (nom.); tedy: pat-desát, šest-desát n. šedesát, sedm-desát, osm-desát, devat-desát, což znamená = pětku-desítek, šestku-desítek atd.
b) Zkomolené -dcát bylo také pravidlem v týchže číslovkových desítkách, když byly v pádě některém jiném než akk. (nom.), – a v gen. číslovek třidcěti a čtyřidcěti. Byl tedy:
k tři-dcěti gen. tří-dcát,
k čtyři-dcěti " čtyr-dcát n. čtyří-dcát; –
k pat-desát " pěti-dcát, dat. pěti-dcát...,
k šest-desát " šesti-dcát, " šesti-dcát... atd.
Časem nastala tu změna: první člen spřežky, který udával počet desítek (tři-dcěti..., pat-desát...), přestal se skloňovati, sklonění označovalo se podle potřeby a možnosti až na konci spřežky celé, a tím způsobem vznikly a jsou na místě tvarů náležitých novotvary, na př. místo akk. (nom.) tři-dcěti gen. tří-dcát... jest pak třidcet gen. tři-dceti...‚ místo gen. pěti-dcát... jest gen. padesáti atd., nč. třiceti, padesáti atd.
Změna jiná stala se tím, že k -desát přidávalo se -e, analogií podle -ná-dste v. ná-dst, a jest pak -desáte; příklady toho nejstarší známy jsou z poč. stol. XVI.
Doklady k tomu ke všemu:
-dcát, -desát: ze trzidczat Ol. Num. 31, 39 a 1. Par. 12, 18; ote trzidczat let Ol. Num. 4, 23; počínajě věk trzidczat let Krist. 31ᵇ; prvé než došel trzidczat let t. 32ᵃ; plamen cztyrzydczat loket Kat. 164; těch cztirzidczat dní Krist. 107ᵇ; puost dní cztyrzdczat Štít. ř. 162ᵃ; – u patdeſat žalmiech Alb. 67ᵇ; patdeſat Krist. 67ᵃ a Ol. Gen. 18, 26; paddezat AlxH. 4, 19; paddeſat Pass. 471, Hrad. 114ᵃ, Krist. 110ᵇ, Ol. Ex. 26, 5 a j.; padeſat Hrad. 137ᵃ, Ol. Gen. 18, 28 a j., padeſath kop KolČČ. 83ᵇ (1547), nč. padesát; Sſeſtdeſat haléřóv Rožmb 4; Sſeſtdeſat AlxV. 1124; ſſeſtdeſat Ol. 2. Mach. 12, 9; nč. dial. šesdesát BartD. 42 (hroz.), slc. šesdesiat; ſſedeſat Ol. Num. 1, 39, ſſedeſath kop KolČČ. 82ᵇ (1547), nč. šedesát; ſedmdeſaat let Pror. 16ᵃ; ſedmdeſſat AlxV. 655, nč. sedmdesát; oſſmdeſat let Hrad. 70ᵃ, za woſmdeſate kop KolČČ. 397ᵃ (1566), nč. osm
