Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<311312313314315316317318319>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

grammatické býti náleželo, skutečně býval, neboť jen tudy mohl se vůbec vyvinouti;

pěší: sg. nom. masc. pěš, na př. pyes jdi Rožmb. 270, beřiž sě pies k svému domu Hrad. 112ᵃ, sám jediný pieſſ a bos šel Krist. 34, (spasitel) pieſſ a bos chodě t. 54ᵃ, (Kristus) pyeſſ chodil Vít. 23ᵃ, nechodím pieš kázat HusPost. 156ᵇ, skočiv s vozu pyeſs běžieše Ol. Súdc. 4, 15, já pyeſs osla jeho vedu EvOl. 71ᵇ, pieſſ nebo na koni Op.Mus. 154ᵇ, Ennolus pieſs běžíše Alxp. 54, Hektor pieš se bránil Troj. 118ᵃ, jenž pěš chodieše DalJ. 107, nehoň ptáka pěš Tkadl. 1, 28, ty jsi na koni a já pieſs TandZ. 177ᵇ; – fem. pěšě: veš den pyeſſe šedši Krist. 18ᵃ, však jest matka božie pyeſſe šla ROl. 144ᵃ; – neutr. pěše: (děťátko) pieſſe jiti nemohlo Krist. 28ᵇ; – dat. pěši: neslušie mně pieſſi jiti Pass. 538 (vazba dat. s inf.); – plur. nom. masc. pěši: v řěcě přejdú pieſſi ŽKlem. 65, 6, ŽTom. tamt., syn boží s apostoly pieſſy jdú Krist. 37ᵇ, vyšli pieſſi Ol. Bar. 5, 6, jižto pieſſy jdiechu t. 2. Reg. 15, 18, vyšel jest král a vešken duom jeho pieſſy t. 15, 16, zástupové jidechu po něm pyeſi z města pedestres Koř. Mat. 14, 13; – fem. pěšě: všěcky (panny) pieſſie do Říma šly Pass. 555; – tu ustrnulo pěš: viece sme šli pěš než jeli Jar. 65;

pozdní: sg dat. masc. pozdni, na božiem děkování nebýti prazdny a leny tardum et pigrum esse Alb. 69ᵃ (vazba dat. s inf.);

rúčí: sg. nom. masc. rúč, že jsem byl rucz ke zlému AdmontB. 135ᵃ, bývaj ruczz esto velox Ol. Sir. 31, 27; – neutr. (adverb.) rúče: rucze subito ŽKlem 141ᵃ, rucze uslyš nás Modl. 9ᵃ, kto j’ padl vstaň rvvcze Štít. ř. 92ᵃ, (jazyk) ruvczye mluviti bude Pror. Isa. 32, 4, rucee ve mžení oka in momento in ictu oculi t. j. ručé (zdlouženo emfasí) Koř. 1 Kor. 15, 52; – v Hrad. čte se: (já, MMagdalena) tam pójdu ruczie 46ᵇ, o Maria, ruczie s’ vstala 32ᵇ; možná že tu jest fem. rúčě, ale jisto to není, poněvadž v Hrad. bývá i adv. rúče psáno s jotací: (Oldřich) dospě tiem dielem ruczie 8ᵃ, dojěv sv. Prokopa ruczye 15ᵃ; –· v Koř. psáno: ruczye nohy jich ku prolití krve veloces Řím. 3, 15; to íuŭže býti tvar jmenný rúčě, i složený rúčie;

sicí: sg. nom. masc. sic, papež jest chud a ſycz talis Mart. 30ᵇ; – akk. neutr. (adverb.) sice: onde takto, onde ſycze Modl. 43ᵃ atd., nč. sice;

vláščí: sg. gen. neutr. vláščě v adverbialním výraze z-vláščě, z wlaſſczie jsem jáz, singulariter ŽWittb. 140, 10 atd.; z toho je adv. zvláščě, zvláště atd., srov. I. str. 549.

Vzor boží, božie, božie.

Sem patří adjektiva kmene -ьjo, -ьja. Kmen adjektiva vzorového jest masc. neutr. božьjo- přehlas. božьje-, fem. božьja-. Sklonění

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).