nemóž cziſſtie býti t. 5ᵇ; ſkrownyegye a czyſtyegye živ jsa Modl. 91ᵇ; abychom šli daale Štít. ř. 222ᵃ, nč. dále a dál Us.; deele budú hyzditi bláznovstvie jeho t.119ᵇ, nč. déle a dél Us.; ktož ſrdecznyegie miluje, domyſlnyegije pozná t. 6ᵃ; radost marnú draazze vážiti t. j. dráže t. 218ᵇ, nč. dráže a dráž Us.; drsewe pozván ApD. d, nč. dříve, dřív; aby v paměti bylo drzzymyegije t. 54b, t. 218ᵃ; hláze (hladký) a pěkněji Blah. 205, těla našě hlube v domu pochovaj t. j. hlúbe Pass. 375, čím hlube patřím Štít. uč. 132ᵃ, ti hlube padnú Štít. ř. 78ᵃ, má hlube znáti pána boha HusPost. 129ᵇ, (Pirrus) bra se do lesa hlaube Troj. 228ᵇ, nč. hloub Us.; bylo by hodnyegije Štít. ř. 36ᵃ; hoynyegije to činiti máme t. 74ᵃ; bude horze člověku tomu nežli u prvé t. j. hóře 137ᵃ, musíť horze býti nežli dřéve t. 138ᵃ, ješto jest horze Alb. 65ᵇ, hóře jemu jest HusPost. 48ᵃ, hůř uděłáme Br. Gen. 19, 9, nč. hůře, hůř Us.; voda hrze nežli víno býti chtieše t. j. hrze (posit. hrdě) OpMus. 200ᵃ; čím czeſtyegye ji (vrbu) obrúbáš tiemť sě huſſtye obalí t. j. húšťe (z húšče) Štít. uč. 84ᵃ, nč. houšť Us.; geſnyegije jej vidúc t. j. jesnějie (přehlasováno) Štít. ř. 64ᵃ, nč. jasněji Us.; gyftyegije budem to jmieti t. 223ᵃ; chudoba sě kraſſe stkvie t. j. kráše Pass. 539, všeho kvietie kraſſe ktvúce Modl. 133ᵇ, o ty květe všeho kraſe ktvúcí Hrad. 55ᵃ; mluviti ſwobodnyegye, jiesti hoynyegye, píti chutnyegye, modliti sě kracze, bdieti ſkupyegye, ležěti myekczyegye, oblačiti sě pyeknyegye, nic přěd bohem ſkarzyedyegye t. j. svobodnějie…, kráce (stsl. krašte, kratčeji) atd. Modl. 163ᵇ: lehczyegyeť tepe dievčie ruka DalC. 4, protožť sě lehcziegie zdá jich žalostné skonánie Pass. 305, zvítězíš lepe než s’ kdy zvítězil Pass. 282, nč. lépe, líp Us.; v HusE.: přikázanie křesťané lepí mají držeti než židé 1, 378 je lepí chybou m. -e; mé mene než jeho přězěsiješ t. j. méňe Modl. 132ᵇ, počne člověk menyez menyez rozkoši tbáti Štít. ř. 108ᵇ, nč. méňe (psáno méně), míň Us.; co mně bylo naymylegye Kat. 174, aby mylegije postnie snesli utrpenie Štít. ř. 132ᵇ; tanečníci ne mudriegie činie než skot Hrad. 97ᵇ; pijlnyegije měl by na péči Štít. ř. 82ᵃ; čím sě kto plnyegije obrátí k bohu t. 133ᵃ; tiem rziezze kvas má připraven býti t. j. řieze (ku posit. řiedko) t. 74ᵇ; aby ty kraloval velím ſczeſtnyegije t. j. ščestnějie (přehlas.) t. 40ᵇ, nč. šťastněji Us.; jest neſnaze jeho přemoci t. j. nesnáze (posit. snadně) Modl. 4ᵇ, nč. snáze, snáz Us.; ať ſſijrze promluvím Štít. ř. 152ᵃ, nč. šíře, šíř Us.; musejí tyezze trpěti na onom světě t. j. tieže t. 207ᵃ, nč. tíže, tíž; mateřino naučenie často děti držie tvrdo a druhdy twrze než otcovo t. j. tvrze, tvr̄ze Štít. uč. 58ᵃ, jakž naytwrze moha Kat. 148; poněvadžť jest židóm (domácím) mezi těmi národy úzko, věz to každý, jestiť daleko vzie hostem a příchozím t. j. úže KabK. 37ᵃ, nč. úže, ouž Us. (vedle úžeji); wijecze než slušie Štít. ř. 155ᵇ, nč. více, víc Us.; naywyſſe oslavená Modl. 153ᵇ, kde j’ naywyſſ Štít. ř. 188ᵃ, Kristus potahuje svých wyſſez wyſſez t., weyš Br. Gen. 48, 22, nč. výše, výš, vejš Us. atd.