V textech starých je někdy čtení nejisté. Na př. v Ol. je psáno: (ovcě) aby brziezie byly Gen. 30, 38, kdyžto ovcě počínají brzieze býti Gen 30, 39; tu může býti míněn tvar jmenný břězě, -ze, a také tvar složený břězie, -zé adj. břězí nemá tedy jmenných dokladů jistých, a k nejistým zde nehledíme.
292. Adjektiva pak jednotlivá, při nichž tyto tvary nalézáme, jsou
-chozí: odtad prſichoz jest súditi venturus est ŽKlem. 136ᵃ, (člověk) jak květ wichoz sa i zetřěn bývá t. 143ᵃ, ktož wchoz bývá v to drahé světlo Štít. (Rozb. 679); častěji bývá subst. -chozě, příchozě podle panošě, v. § 199;
komorničí: komorníč druh OD. 485; tvar komorníč v tomto spojení ustrnul a jest i sg. dat. komorníč druhu: škody mají býti opověděny komornycz druhu ODub. 16, podsudiemu nebo komorníč druhu OD. 489;
léní (stran kvantity srov. leenij Štít. ř. 96ᵃ a j.): sg. masc. nom. 1éň, nebuď len do třetieho dne zde býti Hrad. 19ᵃ, ež (sluha) len bude k dobrému ŠtítVyš. 34ᵃ, len sem byl putovati AdmontB. 135ᵃ, (kto) len byl k tomu Alb. 72ᵃ, aí k napomínaní jazyk leň nenie HusPost. 148ᵇ, nebuď len hledati toho Tkadl. 23ᵇ, a on pak len by byl k tomu Kruml. 198ᵃ, (zákonník) jest len t. 480ᵃ, chceš len a ſpanliw býti t. 406ᵇ, nebuď len NRada 518, nebud leen non te pigeat Ol. Sir. 7, 39, aby nebyl len přijíti Koř. Skutk. 9, 38; – fem. léně: dušě bude lenye k dobrým skutkóm Alb. 43ᵇ, (ty) byla by lenie t. 97ᵇ, duše bude lenie k dobrým skutkóm Kruml. 171ᵃ; – gen. masc. léně: aby lenie toho učinil, ješto Brig. 26; – dat. masc. léni: uč sě na božiem děkování nebýti pozdny a leny Alb. 69ᵃ (vazba dat. s inf.); – pl. masc. nom. léni: avšak jsú jich leny skoci AlxŠ. 1, 7, kteříž sú leny, zmeſſkaliwy a ſtudeny Kruml. 485ᵇ, (židé) biechu leni Comest. 190ᵇ;
nicí: sg. masc. nom. nic, (otec) pade nycz Otc. 240ᵃ srov. stsl. pade nicь Mikl. Lex., ten na zemi nycz sě položi t., ve dne i v noci nycz leže in faciem prostratus t. 91ᵇ; – fem. nicě: (Anna) plačiúci pade nyczie LMar. 37, (žena) chodila nyczie JidDrk 7, proňež leží Troja nyczye AlxV. 780, Věhlasnost (zosobněná) pade nyczye Vít. 15ᵃ; – sg. gen. neutr. nicě, v adverb. výraze z-nicě stsl izъ nica: (žena) poče z nicze hlédati Otc. 91ᵃ (t. jsouc sehnuta, k zemi skloněna), jeden (mudřec) vezřěv na král z nycie KatBrn. 95, srov. stsl. izъ nica vъziraję λοξῲ τῲ ὸφΟαλμῲ Supr. (Mikl. Lex.), liška hlediec z nicze NRada 1381, nenieť toho duostojna, byť hlédala na mé líce, ani z. jasna ani z nycze Kat. 44, (Kateřina, na popravišti) vzezřevši na kata wznicze (sic) vece t. 192; – du. masc. nom. nicě: (ta mužě zrádná) ležeta přěd vozem nyczie AlxBM. 1, 36; – pl. nom. masc. nici: (tři králové) padše nyci poklonichu sě EvZimn. 9, oněměchu
