1594; z Kauřima KolČČ. 349ᵃ (1562), z Kauřima VelKal. 167, k Kauřymu Háj. 51ᵃ, ku Praze a k Kaurzimu KolČČ. 121ᵃ (1550), mezi Kauřimem a Českým Brodem t. 137 a Us., kněz Ostřehoma dobyl DalJ. 45 rkp. Z, do Oſtřehomu Háj. 113ᵇ, k Ostřihomu TomP. 4, 288, za Ostřihomem Pal. 5, 2, 280; – dílem fem a tedy podle vzoru ryba, na př.: město ſluolo Przibiſlawa Přib. 21ᵃ, ten potvrdil purkrecht Przibiſlawie (dat.) t., Břeclava Us., Čáslava s Kutnou Horou, Kutná Hora s Čáslavou (popěvek prostonárodní), za Příbramou Us. (v okolí Příbramském, sděl. dr. B. Jedlička a prof. J. Pelikán). –
290. Adjektiva possessiva tvaru jmenného, tedy shodná se jmény Boleslav́ atp.‚ jsou také ve jménech místních spřežených, jako jsou na př. Kněž-most, Kněžě-ves Buščě-ves, Nelahozě-ves, Sekyř-kostel atp. (t. j. most knězův, ves knězova, Buškova n. Buzkova, Nelahodova atd.). Členy druhé těchto spřežek jsou appellativa most, ves, kostel atd. Členy pak prvé jsou adjektiva possessiva, utvořená příponou -jo masc. neutr. (sg. nom. akk. masc. –jь, neutr. -je), -ja fem., a shodná v grammatickém rodě se členem druhým. – Sklonění bylo tu zajisté oboustranné: nom. Kněž-most, Kněžě-ves…, gen. Kněžě-mosta, Kněžě-vsi...dat. Kněžu-mostu, Kněži-vsi atd. Ale časem staly se z toho spřežky, ve kterých člen první, bývalé adjektivum, buď ustrnul ve svém tvaru nominativním, na př. Kněž-most nč. gen. Kněž-mostu..., Kněžě-ves nč. lok. v Kněžě-vsi atd., buď v tvaru genitivním -ě, na př. Buščě-hrad..., buď přijal koncovku -o, na př. Zvoleňo-ves m. Zvoleně-ves. – Zde možno uvésti také stč. Sviň-brod: Zuinprod KosmA. 1, 40, tomu klášteru Swínhbrod řiekáchu DalH. 42 (v DalC. je za to v opise Wratislawově swymbrod, ve vyd. Mourkově ſwynibrod; proti tomuto je na pováženou, že Kosmas má Sviňbrod a že v DalC. velmi řídka se vyskýtá litera i). Ve Sviň-brod je první člen sviň = stsl. adj sviňь suillus, v jistém smyslu též possessivum.
e) Adjektiva ostatní vzoru pěš, pěšě, pěše.
291. Adjektiv ostatních, která sem patří a která sklonění jmenné mívají, jest nemnoho. Uvedena jsou v § násl. a dosvědčeny jsou v nich tvary jmenné:
sing. nom. masc. -choz, komorníč, léň, nic, páň, pěš, rúč, sic, – fem. léně, nicě, páně, pěšě, rúčě (?), – neutr. pěše, – akk. neutr. (adverb.) rúče, sice, – gen. masc. neutr. léně, nicě, nynějšě, páně, vláščě, – dat. léni, pěši, pozdni,
dual nom. masc. nicě, a
plur. nom. masc. léni, nici, pěši, – fem. pěšě, rúčě, – akk. nicě.
Tvary tyto jsou v době stč., do XIV a částečně do XV stol.; do jazyka pozdějšího zachovaly se z nich jen výrazy adverbialní.