povědomí obecném za totožné se vzorem skloňování složeného pěší, ale v historické mluvnici dlužno ve skloňování adj. boží rozeznávati tvary dvoje: tvary původem jmenné, třeba že později se braly za tvary sklonění složeného, a novotvary s koncovkami přejatými ze vzoru pěší.
294. Skloňování pak jest toto:
Sg. nom. akk. masc. boží, z božьjь. Na př. jest-li ť páně dědina, člověk jest bozy Štít.uč. 88ᵃ, jáz ť sem bozy člověk a tvój Hrad. 109ᵃ, (Ježíš) jest i bozy syn i tvój (t. Mariin) t. 58ᵃ, (Ježíš) bude tvój i bozy syn t. 63ᵃ (význam patrně possessivní); hlas bozyy Pror. 5ᵃ; (Přemysl) vyně pecen wely DalC. 5, wely sbor lidu ML. 111ᵃ, mráz wely Otc. 416ᵇ; nč. boží. – Neutr. božie, z božьje, sklesnutím jotace božé, zúž. boží. Na př. slovo bosĭe svD. 68, slovo bozije Štít. ř. 4ᵃ, zdravie boze ŽKlem. 49, 23; trúp ziedá cuzé úsilé libo málo libo wele Hrad. 107ᵃ, nigdě nečtem by tak wele bývalo v světě veselé AlxB. 5, 41, (ty) s’ naspořil radosti welee multum Rúd. 12ᵃ, radosti jest v tobě wele Levšt. 151ᵃ, jmajíce útěchy wele tiem viděním Kat. 154, sbožie weleeJid. 150, dal ť sem byl sbožie newele Hrad. 115ᵃ, tvé radostné bydlo welee Rúd. 4ᵃ, (sv. Kateřina) majíc píli i udatstvie wele Kat. 92, jest bláznovstvie wele že jim nerušíš veselé Trist. 128 atd.; nč. božie narodzenie BartD. 44 (břez.), božje slovo t. 42 (hroz.), slc. božie, spis. boží. – Fem. nom. božá, z božьja, přehlas. božie, sklesnutím jotace božé, zúž. božj. Na př. bozije milost Štít. ř. 18ᵃ, buoze mučennice Kat. 172; by králova radost wele AlxV. 567, by j’ mu v srdciu radost weleePil. d, v ňemžto wele pomoc byla AlxB. 4, 27, pſye mucha ŽGloss. 104, 31, pſie múcha ŽWittb. tamt.; nč. boží milost Us.; v nářečích -á dílem zachováno, dílem analogií nově uvedeno; božja muka BartD. 42 (hroz.), božia muka t. 44 (břez.), ryb́a t. 120 (laš.), slc. božia; – Fem. akk. božú, -iú, -í, z božьją. Na př. milost bozu HomOp. 152ᵃ, bosiu chválu svD. 56, chválu boziu ŽKlem. 12ᵃ, bozyu čest DalC. 27, pro bozij milost Štít. ř. 7ᵃ, jmějieše čest welyu t. 72, (bóh) ji we pſy twarz proměnil Hrad. 104ᵇ, (podobiznu) ptaczy avium Ol. Deut. 4, 17 atd.; nč. boží chválu; v nářečích -ú dílem zachováno, dílem analogií nově uvedeno: božiu vuólu BartD. 46 (lhot.), ryb́u t. 120 (laš.), slc. božiu.
Sing. gen. (akk.)masc. neutr. božá přehlas. božie, z býv. božьja, nedochován. Za to jest novotvar božieho atd. podle pěšieho: syna bozijeho Štít. ř. 1ᵃ, přikázanie bozeho Hod. 59ᵃ atd.; nč. božího, dial. rybího BartD. 76 (val.) a j., zkrác. rybiho t. 121 (laš.), slc. božieho. – Fem. božie, přehlas. boží, z býv. božьjê za stsl. -ьję, srov. I. str. 49 sl.: ani tbá milosti bosĭe Jid. 119, podlé vóle bozije Štít. ř. 128ᵇ, slunce želé mé muky wele UmR. 272, z ruky pſie de manu canis ŽKlem. 21, 21, zatiem povezú pardusy i což jiné ptachzie sběři i dywie zvěři AlxB. 5, 23 sl., křik ptaczi sboři AlV. 674 atd.; nč. boží milosti; slc. novotvar božej.
