Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<310311312313314315316317318>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

oněměchu i padú inhed nyczy Otc. 125ᵇ; – pl. akk. nicě: svódníci i svód- nicě jež črt vnese u peklo nyczye Hrad. 100ᵇ; – jmenné nominativy tohoto adjektiva bývaly v doplňku zvláště při slovesích pásti (padnouti) a ležěti, jako ve stsl.; ale později vyskytují se tu i tvary složené, na př. (Lot) padl nyczi Ol. Gen. 19, 1, Judit ležala nycié t. Jud. 10, 1; proto není v textech od stol. XV počínajíc jisto, je-li tvar jmenný či složený, kde forma psaná výkladu obojího dopouští, na př. v dokladě : synové israhelští padše nyczy Ol. 2. Par. 7, 3 může býti nici nicí;

nynější: sg. gen. masc. neutr. nynějšě, nyniešě, ot nynyeiſſie času i až na věky ŽKlem. 130, 3, z nynyeſſie času ex hoc nunc t. 113, 18 (26), až do nynieſſe Comest. 109ᵃ;

pání (= pánův, patřící pánovi): sg. nom. masc. páň, člověk zaručený za páň člověk Tovač. kap. 194 (Brandl Gloss. 22), ručili jsú za páň člověk, troje rukojemství bylo za páň člověk Brandl Kn. Drnovská LXXVII (z knih Půhonných Olomúckých z r. 1475, jak psáno v orig.?); – fem. páně (páně = pánova): jest-li ť panye dědina, člověk jest boží Štít. uč. 88ᵃ, Panie jest země i plnost jejie Domini est terra Koř. 1, Kor. 10, 26, řeč panie ChelčP. 12ᵇ, moc Páně Br. Num. 14, 17, aj já dívka Páně (v modlitbě); – neutr. páňe: oko páně Vel. Jg.; – sg. gen. masc. fem. neutr. páně: Jakuba bratra panie Domini Koř. Galat. 1, 19, z úsudku panie KabK. 13ᵃ, do chrámu páně Us., přichvať sě panie chudoby Kruml. 319ᵃ, podle panie Koldovy roty list. XV stol. (Perw. 53), podle páně rady Konáč (1547) 41ᵃ, léta Páně Us.; – plur. nom. akk páně: sluhy panye Brig. 78ᵃ, připravte cěsty panie Domini Koř. Mat. 3, 3; – tvar páně ustrnul a klade se bez náležité shody grammatické: před obličěj panie Koř. Skutk. 10, 4, Adam 203ᵇ anděl páně ChelčP. 22ᵇ, děd páně Jánov Sv. 178, pan syn páně ŽerKat. 134, chrám Páně, anděl Páně; musí v kázeň panie jíti ŠtítOp. 304ᵇ, ŠtítM 50ᵃ, na páně potřebu Vel. Jg., truhlu páně z Lobkovic ŽerKat. 155; na panye milosti Rychn., ke škodě panie ChelčP. 204ᵃ, k večeři Páně Us.; po Sᵐ Bartolomějovi apoſſtolu panie KolČČ. 192ᵃ (1556), w letu panie KolEE. 35lᵇ (1630), v chrámě paně Beck. 1, 171; před obličejem panie Adam. 201ᵇ, (s pečetmi) panye Gyndrzychowu a panie Herzmanowu ListJHrad. 1384; úředníci páně Jindřichovi ZS. 346; slov panie ChelčP. 125ᵃ; dům páně Novákův, v domě páně Novákovu, za domem páně Novákovým, zahrad páně Novákových, v zahradách páně Novákových atp. Us.; ustrnulost tvaru páně je dosvědčena od skl. stol. XIV a zajisté že také v napřed uvedených dokladech se shodou na pohled náležitou v povědomí mluvících shoda tato často a snad velmi často se neznamenala, jako jí neznamenáme nyní, když pravíme shodu na pohled zachovávajíce: dívka Páně, do chrámu Páně, léta Páně atp.; ale jisté je naproti tomu také, že tvar páně, kde mu podle kongruence grammatické

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).