62ᵃ, srdce učistí sě, aby jsa czijſto ješťe bylo czyſtſſe t. 196ᵇ, bývá ť u příkladiech cos buď u paměti drzymyeyſſe t. j. držimějše Štít. uč. 149ᵇ, abv tělo bylo tiem hbytyeyſſe t. j. hbitějše t. 119ᵃ, aby (slovo) tiem hrubyeyſſe bylo t. j. hrubějše t. lepſſe j’ duchovnie sbożie než tělesné t. j. lepše Štít. ř. 67ᵃ, v duchovních věcech utěšenie stokrát jest lepſſe nežli v světských t. 237ᵃ, co j’ toho lepſſe Štít. uč. 31ᵇ, jest lepſſe poslušenstvie než která obět t. 71ᵇ, t. 120ᵇ, lepſſe j’ jedno (řemeslo) druhého t. 70ᵃ, lepſſe by dvé bylo než jedno tamt. 118ᵇ, obéť lepſſe by bylo, kdyby mohlo býti t. 122ᵃ, dvé dobré lepſſe j’ než jedno t. 157ᵃ, neproměnné božstvie nemóž býti ani menſſe ani větše t. j. menše (z meňše) Štít. ř. 25ᵇ čím komu dobré myleyſſe Štít uč. 17ᵃ, ani jest co by mohlo ſlazſſe býti t. j. slazše t. 61ᵇ, ženské pokolenie, ješto j’ ſtraſſywyeyſſe nežli mužské t. 227ᵃ, slunce v sobě ſwyetleyſſe jest než v těch poprslciech t. 250ᵃ, (panenstvie) čím jest viece zprzňeno, zlým myšlením, tiemť jest tyezſſe zachovati t. j. téžše Štít. uč. 44ᵇ, protož to sbožie trpnyeyſſe bývá Štít. ř. 63ᵇ, srdce jenž jest twrzſſe všeho t. j. tvrzše Modl. l60ᵇ, toho dělníka oko tiem nám bude vkrutnyeyſſe, čímž nám pán bude dobrotivějí Štít. ř. 110ᵃ, oko jest vſſlechtyleyſſe než noha t. 62ᵃ, vzytecznyeyſſe jest to dobré Štít. uč. 137ᵃ, to bylo by wazznyeſſe než zpověď t. 131ᵃ, neproměnné božstvie nemóž býti wyetſſe t. j. větše (z věcše) Štít. ř. 25ᵇ, to wzacznyeyſſe bude t. 228ᵇatd. Z toho zachovalo se do nč. jenom -š v dial. adv. lehkějš, nejċastějš chod. 40, a v novotvarých výrazích: na kratšo, na delšo, na červenšo, na bělšo atp. BartD. 60 a 70 (val.), ustrojených podle gen.: z dalša, z bližša atp. (viz zde doleji). – b) bohatějie proti stsl. bogatêje, chúze stsl. chužde (oboje ve funkci adverbialní, zřídka v doplňkové). Koncovka tvaru delšího mění se dále sklesnutím jotace v -ejé, na př. rychlege NRada 1184; zúžením v -ějí, na př. já rychlegij poběhnu Háj. 99ᵇ, bude obſſyrniegij povědíno t. 88ᵇ; zkrácením v -ěji, na př. dálegi Barl. 9, tak lehčegi bude tobě Br. Ex. 18, 22, mileji, pěkněji atd. Blah. 261 (psaní -ejí vytýkáno tu výslovně jako prý chybné); a odsutím v jazyku obecném -ejʼ rychlej, obšírněj atd. Z tvaru pak kratšího bývá -e vynecháno: naywyſſ Štít. ř. 188ᵃ, hůř Br. Gen. 19, 9, weyš t. 48, 22; v nč., pokud tvar ten se zachoval, -e v jazyku spisovném dosti často, v obecném z pravidla se vynechává: více, víc atd. Jiné doklady: tiem jest blijzze spasenie Pass. 342, nč. blíže, blíž Us.; buď ten byrse zmyrtcy uživ AlxBM. 8, 42, nč. brž; aby siemě bugnyegye rostlo Štít. uč. 53ᵃ t. j. bujnějie, z toho pak bujnějí, bujněji, bujnějʼ; by na tě czyeſtyegije vzpomínali t. j. čěstějie (ku posit. často, přehlasováno) Štít. ř. 123ᵃ, czaſtyegije zovúc chudé k svému kvasu t. 74ᵃ (nepřehlas.); tam czyſcze uzříš hospodina než Petr t. j. číšče Kruml. 97ᵃ, blažení čistého srdce, neb oni uzřie boha, točíš velím czyſſtye nežli jiní t. číšťe (z číšče) Štít. uč. 42ᵃ, galeje zdála se ješťe cziſſtie připravena nežli prvé Lobk. 18ᵇ čistým tesáním, naschvále tesány (dvéře atd.), ježto