Jména tato byla původně masculina; svědčí tomu doklady nejstarší, na př. Lutomizl KosmA. 1, 42 a j. (femininum mělo by zde koncovku psanou -a) a doleji uvedené doklady stč., kde přívlastek svědčí, že jméno místní jest rodu mužského. Rod mužský zachován dialekticky: mor. do Olomúca, Třebíča, Lulča atd. BartD. 162 a Šemb. 36. Časem přejímají se do třídy místních jmen ženských a stávají se feminina; ta změna pronikla v češtině západní a spisovné, ačkoliv i tu se udržely zbytky způsobu starého, na př. Bohdáneč masc. vedle Choteč fem., Dobříš fem. a v usu domácím té krajiny také masc. (sděl. pp. Lad. Benýšek a Vác. Ertl).
Časem vyšlo také z povědomosti, že jména tato jsou adjektiva; zpodstatněla a stala se jmény vlastními.
288. Skloňují pak se jm. m. Boleslav atp., jak následuje.
Sing. nom. Boleslav masc., pak vzato za fem.
Sing. gen. masc. i fem. Boleslavě. Na př. do boleſlawye DalC. 30, do Starého Boleſlawye Pulk. 23ᵃ, z Boleſlawie KolB. 1520, Háj. 74ᵇ do Boleſlawie t. 74ᵃ, KolČČ 165ᵇ (1552), do Mladé Boleſlawie t. 233ᵃ (1556), do Boleſlawie Beck. 2, 11 a j.; z Cžaſlawie KolA. 1513, do Czaſlawie Háj. 417ᵇ, města Cžaſlawie KolČČ. 18ᵃ (1542), do Čáslavě Pal. 5, 1, 231, (města) Čáslavě TomP. 4, 21; z Domaslavě Pal. 5, 1, 347; do chrudymye DalC. 57, do Chrudimie Háj. 124ᵇ a j., z Chrudjmie KolČČ. 179ᵃ (1553), do Chrudimě Pal. 4, 2, 128, ze Chrudimě t. 5, 1, 369; ot kurzymye Hrad. 4ᵇ, od kurzymie Pass. 312, do Kaurzimie KolB. 1523, z Kauřymie Háj. 50ᵃ, do Kouřímě Pal. 4, 1, 76, (města) Kouřimě TomP. 4, 21; z Liboslavě Pal. 5. 2, 203; Jana z Postupimě Sv. 179; z Przybramye ODub. 121, z Przibramie KolB. 1523, kromě zástavy Příbramě Pal. 5, 2, 340; do Przibiſlawie Přib. 21ᵃ; Wunderwein z Radimě VJp. 61; města Soběslavě Břez. 12, do Soběslavě ČernZuz. 59, u Soběslavě t., ze Soběslavě Pal. 3, 2, 381, t 4, 1, 132 (z r. 1446); u ſtrziehomye DalC. 51, do ſtrzyhomye t. 57; do Welimie KolB. 1514; z Vlašimě Pal. 3, 2, 363; do Vratislavě Kar. 61, z Vratislavě t. 62, do wratislawie Háj. 49ᵇ, z Vratislavě ŽerKat. 77 a j., do Vratislavě t. 91 a j. (v ŽerKat. gen. Vratislavě velmi často a nikdy jinak), do Vratislavě TomP. 2, 66, t. 3, 399, t. 3, 420 a j., do Sbraſlawye Pulk. 173ᵇ, od Zbraſlawie Háj. 381ᵃ atd. Tvar -ě jest náležitý, nechť jest jméno masc. (tedy podle gen. oráče a přehláskou ze staršího -a) nebo fem. (tedy podle gen. dušě); v textech starých jest pravidlem, t. j. u veliké převaze proti tvarům jiným; a pravidlo to dosud se drží v jazyku obecném: z Boleslavě, Chrudimě, Radimě atd. – Časem vznikají novotvary -i, a to skoro jen při kmenové souhlásce retné; na př. kněz ſtrzehomy doby DalC. 45, do Boleslavi DalJ. 29 rkp. V a L, do Przibiſlawi Přib. 21ᵃ, Pražané Přibyſlawi dobývali
