143. Plur. gen. ryb, -rýb; -í.
1. Tvar vlastní je ryb, psl. rybъ.
Když jest jednoslabičný, bývá dlouhý, kde v pádech jiných je táž slabika krátká. Na př. strana pl. gen. strán, s obau ſtrán Pref. 4 aj., se všech ſtrán t. 10 a j. (často u Pref), s obau ſtrán Háj. 79ᵇ, se všech ſtrán t. 302ᵃ a j. (často u Háj.), z obauch Strán Beck. 1, 221 a j., ze všech strán Kotsm. 8 (doudl.) a chrom. 57, slc. zo šetkých strán Erb. čít. 70; – pata, pát, od vrchu do paat osuti jsme mnohými hřiechy Štít. ř. 132ᵃ, od pupka až do paat Alxp. 138; – hlava, hláv, stál u hláv (u postele) Kotsm. 8 (doudl.), u hláv chod. 57; – straka, strák BartD. 39 (súch.); – noha, nóh, jeho nooh Pror. 26ᵃ, patnacziet nuoh ML 104·, hroz. nóh BartD. 39, slc. nuoh Erb. čít. 71, laš. nuh BartD. 103; – voda, vód, množstvie wuod Pror. Jer. 10, 13, podle stoky wuod Krist. 34ᵇ; – roba, rób BartD. 39 (súch.); – kopa, kóp t. 39 (hroz.); – hora, hór, všech huor Hod. 1ᵇ, okolo huor Perw. 10 (list. XVI. stol.), laš. hur BartD. 103; – škola, škól, do židovských ſkuol Pass. 127, laš. škuł BartD. 103; – muka, múk, pekelných můk (vysl. múk) Beck. 2, 380, do můk včných t. 2, 316 a j.; – ruka, rúk BartD. 39 (hroz. a súch.); – ryba, rýb Hatt. slc. 71. – Srov. dušě pl. gen. dúš § 179, vrata-vrát § 89, čas-čás § 37 atp.
Tvary o dvou a více slabikách mívají v nářečích zdlouženu slabiku poslední; na př. řada hromád chod. 57, málo votáv t., motýk, zelin, chaúp, stodóu BartD. 39 (súchov.), hrušék t. 38 (javor.), motýk, rovin, hrušék, trnék, hledzi pleték, faték, handér (sg. handra) t. (hroz.), měrék, jehéł t. 60 (val.), pěsničék, metéł 85 (stjick.), buchá (błcha) -búch t. 201 (slov.), sestier, sestár, metál (metla), dasák (deska), karát (karta) Pastrn. 110 (slc.). –
Jména mající v kmenové koncovce souhláskovou skupeninu, končí se v pl. gen. buď touto skupeninou, na př. cěsta-cěst z býv. cêstъ, sestra-sestr (jednoslab.) z býv. sestrь, – anebo mají v koncovce podle pravidla jerového pohybné -e-, na př. matka pl. gen. matek z býv. matьkъ, tma pl. gen. tem ztьmъ, vyvedl je z tem de tenebris ŽKap. 106, 14, dvanácte tem angelóv legiones EvOl. Mat. 26, 53, dvanáste tem Koř. tamt., mzda pl. gen. mezd z mьzdъ, mezd si nebralo Ol. Ezech. 16, 34, mezd Lit. výkl. J, blcha (stč. jednoslab.) pl. gen. blech z blьchъ, slza (též) pl. gen. slez ze slъzъ, ot ſlez ŽKlem. 96ᵃ a j., ſlez ŽWittb. 83, 7, panna pl. gen. panen z -nьnъ atd.
Časem vznikají analogií odchylky: jednak není -e-, kde by býti mělo, na př. v pl. gen. z pomſt Ben. Job. 9, 23 místo -mest z -mьstъ sg. nom. -msta, –jednak jest -e-, kde by býti nemělo, na př. v nč. pl. gen. sester místo stč. sestr a j. Tak je v slovích domácích, a podle nich také v přejatých.
