lok. těch, dobrých atp., a podle lok. rybách atd.; na př. w rukauch KolEE. 21ᵃ (1688), do obauch nohauch KolP. 8ᵇ (1737), rukauch Dolež. 51, Pelzel² 48, na rukouch, na nohouch Us.
141. Du.dat. instr. rybama, psl. též -ama. Na př. rukama něčso délati Túl. 24ᵃ, děťátko ruczyczkama čpíráše Pass. 338, k rukama t. 167 a ŠtítOp. 233, k nohama EvVíd. Luk. 5, 8, nohama Ben. Jos. 10, 24, rukama t. 1. Esdr. 8, 26, před rukama KolČČ. 117ᵃ (1549); mezi matkama božíma ApatFr. 163ᵃ (t. j. mezi dvěma svátky P. Marie), se dczerama Ol. Gen. 19, 30 atd. Koncovka -ama přenesla se v jaz. ob. odtud také do instr. plur., rybama atd. Us. ob. místo rybami.
Místo -ama bývá od sklonku XIV. stol. často -oma, podle o-kmenův. Na př. mezi dvěma wodoma Pulk. 78ᵃ mezi dvěma kraginoma t. 13ᵇ, dvěma ceſtoma ŠtítOp. 56, ſe dceroma t. 346, s oběma komoroma Kruml. 71ᵃ, dvěma czieſtoma Ol. 2. Reg. 15. 30, s oběma neuieſtoma t. Ruth. 1, 6 a 1, 7, pode dvěma czyewkoma t. Ex. 37, 21, s oběma newieſtoma Kladr. Ruth. 1, 6, se dvěma diewečkoma t. Dan. 13, 15 a j., mezi dvěma rziekoma Mand. 15ᵇ, se dvěma dczeroma t. 37ᵃ, dvěma riboma t. 41ᵃ, se dvěma zenoma Comest. 140ᵃ, mezi dvěma branoma t. 146 a j., mezi oběma ſtranoma Troj. 168ᵇ a 174ᵇ, se dvěma kralownoma ženoma svýma t. 212ᵃ a j., mezi dvěma czeſtoma Alxp. 113, dvěma czeſtoma Ben. Súdc. 20, 31, se dvěma newieſtoma t. Ruth. 1, 6, k oběma ſtranoma t. 3. Reg. 6, 34, před hodinoma t. 4. Esdr. 16, 39 atd.
V dat. bývá nč -oum, utvořené z gen. -ou přidáním koncovky -m, podle gen. chlapů dat. chlapům, duší-duším atp. Na př. k rukaum Rosa 102, Dolež. 51, Pelzel² 48, k rukaum jeho Pal. 4, 1, 245, k rukoum, k nohoum Us. ob.
142. Plur. nom. akk. vok. ryby, psl. též -y. Na př. ztrzazzu zzie hory̆ hy̆ zzkaly̆ Pil. c, všěcky kragini ŽWittb. 21, 28, které zeny Pass. 126 atd., vždycky a dosud tak. Dialekticky -e v nářečích, kde se vůbec y mění v e; na př. rëbë chrom. 270, han. rebe atd.
Někdy jest -a, podle o-kmenů středních, hora místo hory podle města. Tvary takové vyskýtají se vedle tvarů pravidelných -y, na př. sg. louka a plur. luka vedle louky atd., a jsou to mimo jiné appellativa: hora, přes hora Šemb. 44 (mor.), luka Us., zahrada Šemb. 27 (vých.-česk.), sádka Us., sg. sádka fem. Jg., dvířka, dvírka Us. stč. dvéřky, jikra Us., hrana, na tri hrana Vít. 19ᵃ, na čtyři hrana Ol. 3. Reg. 5, 17 a Ezech. 40, 47, muka Us., slza, mne ubohú dívku slzu polévajú Suš. 496, doba a hodina (o těch obou v. doleji §151), – a pomnožná jména místní, která vedle knižné koncovky -y (fem.) vesměs mají v jaz. ob. koncovku -a, na př. Hora, Sněžný Hora (Jeseník) Šemb. 44 (mor.), Horka gen. Horek, Slatina gen. Slatin atd.
