dywŭ svD. I, pravedlnú cieſtuu Pass. 458, jížto branuu Kristus vjěl t. 485, s těžkú rukuv Pror. 25ᵇ, przyſahú hledají zmatkóv Štít. uč. 81ᵇ atd.; v některých nářečích východních zachováno dosud: rybú BartD. 20 (zlin.), t. 69 (val.), za tú našú stodołú t. 55 (dol., částečně) atd.; -au: nad hlawau Hod. 55ᵃ, pekelnú rukau t. 87ᵃ a j.; -ou: rybou Us., za našou stodolou BartD. 52 (dol., částečně), t. 92 (kel.), slc. rybou.
-ú se krom toho v nářečích někde mění v -ó, na př. rëbó chrom. 270, rebó han., rybó Btch. 265 (dbeč.), – jinde se krátí, na př. za tu našu stodołu BartD. 59 (val., místy), t. 86 (stjick., porůznu), rybu t. 115 (laš.), – a někde je změněno v -úm, -um: s túm maškrtnúm kozúm t. 88 (stjick., místy), za tum našum stodołum t. (místy), za stodołum, cestum, rybum t. 115 (laš.), za našum stodołum, johłum t. 136 (sev.-opav.), tum duuhum cestum Šemb. 56 (laš.), tum rukum t. 70 (hornotrenč.). Výklad, že -m ve variantě poslední jest analogií instrumentalů o-kmenův, tedy rybum podle chlapem dial. -om Obl. 189, je nesprávný; vyskytujeť se stejné -m také v 3. os. plur., na př. chodzum, radujum se BartD. 122 a j. (laš.), jest tu tedy -m vlivem polským, napodoben jím nosový příhlas polské koncovky -ą, rybą.
139. Du.nom. akk. vok. rybě. O koncovce -ě, a dále o změnách souhlásek kmenových jí způsobených platí zde totéž, co bylo řečeno při sing. dat. lok. Na př. za dwye hrzywnye Mast. 360, dvě pannye Pass. 362, dyewcie obě t., uslyšáně sta prosbie obú Hlah. Tob. 3, 24 atd.; dvě ſtrziele Pass. 350; dvě newieſtcze Ben. 3. Reg. 3, 16, na dvě hromadě t. 4. Reg. 10, 8, na dvě hodině Březan 36; ruczye nozye obě Hrad. 142, knéz káza Prkošovi ruczye nozye utieti DalC. 44, usěkl jemu ruczye y nozye Pulk. 49ᵇ, probili sú rucê moi i nozê (ê = e) Hlah. ž. 21, 17, svázav jí ruce a noze Trist. 380, noze (du.) Rosa 102, nč. dvě ruce; – -ska: dska, dvě dščě, dvě dſſtie Ol. Ex. 26, 23, dvě dštie Hlah. 2. Par. 5, 10, dvě dczſſtie Ol. tamt., dvě dſcžtie Ben. Ex. 34, 1 atd., a tvar novější dscě, dvě dſcie Koř. Exod. 24, 12; vojska, starší vojščě nedoloženo, novější: obě woyſcie Pass. 515; -čka, z -čьka atp.: dvě hrdliczcze neb holubiczcze Comest. 80ᵇ t. j. -čce ze staršího -čcě, dvě diewetcze t. 49ᵃ t. j. -tce, z -čce; dvě ſtružcze Ben. 3. Reg. 18 22.
Za -ě jest dial. -i, na př. ruci m. rucě; o tom v. § 150.
140. Du.gen.lok. rybú, -au -ou: konc. -ú z psl. -u. Na př. dielo ruku tvú ŽWittb. 8, 7, na ruku nositi tě budu t. 90, 12, tuto dvú matku setkánie Pass. 278, na rozcestí tú czeſtu BrigF. 133; z rukau Hod. 55ᵃ; nč. z rukou, na rukou, na nohou Us., na rukú, na nohú BartD. 21 (zlin.), gen. do rukú, bez nohú t. 37 (stráň.), do patú t. 31 (pomor.). V jaz. ob. jest také -ouch, zvláště v lok., souhláska -ch přidána podle množ. gen.
