přejatých. Příklady: sestra pl. gen. sestr: tří ſeſtr mých Kruml. 98ᵇ, bratří a ſeſtr Koř. Mark. 10. 30, sestr mých Hád. 59ᵃ, sestr našich t. 57ᵃ, ſeſtr svých KolČČ. 408ᵃ (1565) a 434ᵇ (1578), – a sester VšehJ. 177, ſeſter našich KolČČ. 136ᵃ (1549) atd., nč. sester; – koltra, (jedenácte) koltr Kladr. Ex. 36, 14, nč. kolter; – metla, (dvanácte) metl Kladr. Num. 17, 2, nč. metel; – modla, byli svých modl (jednoslab., ve verši 8slab.) odstúpiece AlxB. 6, 22, diáblových modl Pass. 335, modl vašich Ol. Lev. 26, 30, tolik modl Beck. 1, 131, obraz mod (souhláska -l z jednoslab. modl vynechána) PassKlem. 112ᵇ, diáblových mod t. 190ᵇ (též), a mnohých model Kruml. 43ᵃ, od model EvOl. 162ᵇ, nč. model; – modlitva, jiných modlitw (2slab.) Hrad. 110ᵃ, a modlytew PassKlem. 123ᵇ; – vrstva, wrstw (jednoslabičné) AlchAnt. 72ᵇ (vedle wrstwy t.), nč. vrstev; – jiezva, dle gyezw (1slab.) KatBrn. 404, a svých gyezew PassKlem. 81ᵃ, nč. jízev; – vráska, ješto nemá ijedněch wraſk Modl. 12ᵇ, wraſk přibývá PulkLobk. 427, nč. vrásek; – vojna, těch vojn DalJ. 89 z rkp. V a Z, nč. vojen správně z vojьnъ; – cisterna stč. čisterna, mnoho czziſtern Ol. 2. Par. 26, 10, nč. -ren; – lucerna, sedm lucern Hug. 76 aComest. 69ᵇ a j., nč. -ren; – palma, sedmdesáte palm Ol. Ex. 15, 27, studnic a palm t. Num. 33, 9, nč. palm i palem; – šelma, jiných ẛelm Kladr. Dan. 7, 12, ſſelm Ben. Deut. 32, 24, a šelem Tham. 34, nč. šelm i šelem; –perla-perel ChelčP. 168ᵃ, kukla-bez kukel VšehJ. 428, truhla-z truhel do truhel t. 161 atd.
2. Koncovka -í jest analogií podle těch plur. gen., které ji mají právem nebo z doby starší; podnět nejbližší byl v žensk. pl. gen. duší, kostí, pánev dial. pánva-pánví atp. Tvary -í vyskytují se dialekticky. Na př. v nář. zlin. při subst. -za, -sa, -ca, březa-březí, koza-kozí, kłobása-kłobásí, misa-misí, taksa-taksí, kapca-kapcí BartD. 21, substantiva s kmenovou souhláskou sykavou vůbec se chýlí do vzoru dušě; dále tutéž při subst. -ba, -pa, -va, -fa, -ma, -da, -ta, -ła, izba-izbí, svaďba-svaďbí, lampa-lampí, barva-barví, pánva-pánví, fajfa-fajfí, forma-formí, palma-palmí, zima-pamatuju kolik takových zimí, chajda-chajdí, minuta-minutí, mhła- kolik mhlí v březnu tolik búřek v letě tamt.; v nář. keleckém koza-kozí t. 92; v nář. dolnobečevském při subst. -za, -sa, na př. koza-kozé (z -í), a taktéž bříza, hrůza, kosa, misa, rosa atd. pl. gen. -é Btch. 267; v nář. dolském jest -í změněno v -ej, mojejch kozej BartD. 52. – Porůznu vyskytují se tvary takové v textech starých: jako s’ dal přijieti svatému Františku svých pět gyezwy svrchu těla Rúd. 25ᵇ (2slab., ve verši 8slab.), tvých modlytwy Otc. 72ᵃ, šest wrſtwy AlchAnt. 74ᵃ, několik wrſtwy t. 72ᵇ (vedle wrſtw t.), réwij Gomorſkých Br. Deut. 32, 32; wrbij množſtwij Háj. herb. 52ᵃ může patřiti sem, ale může tu také býti subst. vrbie. V ABoh. 35ᵇ psáno: habuimus devadezeti grivny zelata: to není pl. gen. hrivní, nýbrž pl. akk. grivny, pisatel, nevalný Čech, přeložil si tu lat. viginti marcas doslovně.
