Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<131415161718192021>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Plur. gen. má příponu pádovou -ŏm. Ta přistupujíc ke kmenům -o a -a stahuje se s koncovkou kmenovou v -ōm, na př. ř. λύχωυ, stlat. deum atp., z pův. -o-om atd. Při kmenech jiných stahování takového není. Odtud je pak koncovka dvojí, -ōm a -ŏm, a analogií ovládá v jazycích jednotlivých tu ona, tu tato, na př. v řečtině je veskrze -ωυ z -ōm, v slovanštině pak veskrze (po souhlásce měkké ) z -ŏm. Srov. Osthoff v Morpholog. Untersuchungen 1, 207.

Kmeny -o mají tedy v slovanštině tvar -ъ, -ь, na př. stsl. rabъ, oračь, mêstъ, moŕь atp., č. chlap, peněz, měst, vajec atd.

Kmeny -a mají rovněž tak tvar -ъ, -ь, na př. stsl. rybъ, dušь atp., č. ryb, dúš, vládyk, panoš atd.

Kmeny mají koncovku -ov-ъ, synovъ č. synóv atd. V té jest -ov- z koncovky kmenové stupňované v -eu̯ = slov. -ου, jako v pl. nom. a snad přejetím z pl. nom. Koncovka -ovъ č. -óv mění se jednak v -uov, -ův, jednak v -ó, -uo, o tom viz zase I. str. 243 a 435.

Kmeny ū mají gen. -ъv-ъ, z uu̯-om, stsl. svekrъvъ, crъkъvъ (v č. příkladů jistých není).

Kmeny mají gen. -ьj-ь, stsl. gostij, kostij, č. hostí, kostí atd. V koncovce -ьj-ь jest -ьj- z -ei̭, vzniklého stupňováním koncovky kmenové, jako v pl. nom. a snad přejetím z pl. nom.

Kmeny souhláskové mají gen. , na př. stsl. kamenъ, ramenъ, nebesъ, kurętъ, -desętъ, materъ, četyrъ, č. kamen, ramen, nebes, kuřat, -desát, mater atd.

Plur. dat. má v slovanštině příponu -mъ, shodnou s lit. -mus; proti ní je skr. -bhjas atd. (rozdílné m- a bh- jako nahoře v sg. instr. a j ).

Kmeny -o mají tedy dat. -omъ, stsl. rabomъ, mêstomъ, č. chlapóm, městóm atd. U kmenů měkkých jest -o přehlášeno v -e, tedy koncovka -emъ, stsl. oračemъ, moŕemъ atd.

Kmeny -a mají dat. -amъ, stsl. rybamъ, dušamъ, č. rybám atd. Koncovka -ám přejímá se odtud pak také ke kmenům jiným; o tom viz při vzorech jednotlivých.

Kmeny měly by míti dat. -ъmъ; za to je stsl. synomъ č. synóm atd., podle o-kmenů.

Kmeny zase mají koncovky -ьmъ, a -amъ, stsl. krъvьmъ, svekrьvamъ, č. krokvem a krokvám atd., podle kmenův a -a.

Kmeny mají tvar náležitý -ьmъ, stsl. gostьmъ, kostьmъ č. hostem, kostem atd.

Kmeny souhláskové mají tvar náležitý v stsl. poljamъ z poljan-mъ. Ostatek mají dílem tvar -ьmъ podle ĭ-kmenů, na př. stsl. kamenьmъ, ramenьmъ, slovesьmъ, kurętьmъ, materъmъ, četyrьmъ, č. mateřem, čtyřem

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).