hoſpodyn Ol. 2. Reg. 7, 18, pro hoſpodyn buď nenie tich Růž. 3; – bóh, zvláště ve rčeních pro bóh, u bóh., v bóh, přěd bóh, na bóh, nad bóh, za bóh: že buoh znala Kat. 102, dietky boh chváléchu KatBrn. 176, chválili buoh Otc. 456ᵇ, 494ᵃ, boh (omylem?) nevzývali sú ŽKlem. 39ᵃ; když pro boh nemohu ničs tirpiethi DalH. 30, pro buoh DalC. t. a j., Pass. 315 a j., Otc. 250ᵃ, ChelčP. 17ᵃ, pro bůh nč., pro milý buoh Pass. 315; úfaji vboh AlxV. 1079, úfaj vboh ŽWittb. 42, 5, úfám w buoh Otc. 258ᵃ, juž pohané vboh věřie AlxV. 2089, ktož věří vboh Štít. ř. 128ᵃ, nevéřiec vboh JiřVrat. 2ᵃ, u boh Pass. 361, zřenie míti w buoh Chelč. P. 30ᵃ, že v umučený boh věříš Kat. 76; přěd boh ante deum Koř. Zjev. 16, 19, před buoh Otc.130ᵇ; ktož na buoh tbají NRada 1845, netbají na buoh Otc. 461ᵃ, na buoh všecko vykládaje ChelčP. 230ᵃ; (Antikrist se jest nad buoh povýšil t. 17ᵃ; ti (pověrčiví) boha za boh nejmají Hrad. 94ᵃ, za buoh Dal. C. 23, abych vám byl za buoh Ol. Lev. 11, 45, břichoza buoh majíce ChelčP. 102ᵇ; také bylo stč. vz-bóh, skleslé pak v adv. vzbóh = frustra a přetvořené ve zbóh atd.: wz boh tvé ſyrdcze vzdyše Kat. Brn. 255, wz boh si upadl v toto hoře AlxŠ. 2, 15, zboh se těšíš PulkL. (Listy filol. 1884, 298), právě to zbuoh činíš Tkadl. 16ᵇ, zbuoht sě každý o to mýlí Trist. 73ᵃ. V OlMüllB. čte se dokonce: poproste mileho pana buoh (2krát), t. j. buoh tvaru starého s přívlastkem milého pána tvaru nového. – Počtem jsou starotvaré tyto příklady velmi nepatrné proti tvarům -a, jež tu jsou již v textech starých pravidlem; i akk. bóh, který se vyskytuje nejhojněji, má vedle sebe mnohem častěji tvar boha, a to již v textech nejstarších: jenž zradil boha ApŠ. 47, jimiž (ústy) boha cěloval t. 53 atd.
b) Při jménech živočišných je v době stčeské pravidlem akkusativ starý had, a ten vyskýtá se hojně i ještě potom, doklady zde následující sahají až do poč. stol. XVII. Na př. (abecedně: bažant, nenie užitečné v té nemoci vařiti kapaun neb slepici, buďto bažant nový, ržeřábek nebo kuroptvu ČernýNem. 165; – beran, beránek, beran offěrováše arietem Pass. 268 a PassKlem. 103ᵇ, offěrovachu jeden beran Comest. 102ᵃ, beranek upekše Hrad. 75ᵃ, kázal beranek upraviti t. 77ᵃ, (Ježíš) bude beranek jiesti Krist. 88ᵃ, když (učedlníci) beranek obětováchu Koř. Mark. 14, 12, (aby) beranek jědl agnum t. 4, 2; –býk, kažte ke mně ten bujný byk přivésti Pass. 80, vzkřěs ten byk t., kaž mi přivésti ten byk JiřBrn. 166, móže-li Sylvester ten byk neb wuol zkřésiti Mart. 30ᵃ, pojma byk otcě tvého Ol. Súdc. 6, 25, giny byk offěruj mi Comest. 120ᵃ; – črv, črvek, črvíček, v svém svědomí ten črv maje ŠtítV. 101, druhý den naleznú czrw Mand. 18ᵃ aby offěroval czrwek vermiculum Ol. Lev. 14, 4, aby offěroval czruek Lit. ib., štros přinese czrwek Comest. 152ᵃ, puč mi milá nožíček ať vykrojím červíček Suš. 767 (tu bezpochyby zastření i významu živočišného k tomu přispělo, aby archaismus byl docho-
