rubat drew Ol. Deut. 19, 5, hromadu drew EvOl. 146ᵃ, mají málo drew Mand. 45ᵇ, lajno skotské pálí miesto drew t. 77ᵇ, že jsú drew nejměli Otc. 327ᵇ, drew dobudúce t. 327ᵃ, hranice drew strues lignorum t. 443ᵃ, v Egyptě drew málo mají KabK. 34ᵃ, jeden vuoz drew KolA. 1516 atd., dial. dosud: sáh drev Us. Jg., dreu mýt. 337, drév BartD. 20 (zlin.), t. 30 (pomor.), drýv t. 55 (dol.), t. 81 (hran.), Btch. 427; novotvar dřěv, dřev: drzyew olywowych Pror. Isa. 24, 13, tisíc vinných drzyew vites t. 7, 23, když sé jim drziew nedosta Otc. 327ᵃ, nč. dřev Us.; – pl. dat. drvóm: máš spřěženie volová k wozbie drwom in usum lignorum Ol. 2. Reg. 24, 22, k drwuom štípaní KolB. 63ᵃ (1497); nč. dial. drvám BartD. 20 (zlin.) atd.; novotv. dřevům Us. nč.; – pl. lok. drviech: w drwiech in lignis Ol. Zach. 12, 6, drvách BartD. 20 (zlin.); novotv. dřevech Us.; – pl. instr. drvy: dlúhými drvy Otc. 281ᵃ, drvy ŠtítE. 279, drwy je opatřili KolB. 76ᵃ (1497); novotv. dřěvy: drzyewy lignis MamA. 20ᵇ, nč. dřevy. – Srov. V. Flajšhans, Listy filol. 1894 str. 469 sl. Novotvary množí se časem a s nimi zároveň ujímá se differencování významu, podle kteréhož jest dřev- = arbor, stirps, a drv- = lignum; na př. doudl. dřevo = strom a drvo = poleno Kotsm. 29, západočeské drva = polena Šemb. 14, zlin. plur. dřeva = břevna proti drva gen. drév atd. BartD. 20.
hlezno talus, má vedle sebe masc. hlezen: sg. nom. hlezno BohFl. 432, Vocab. Mus. 184ᵃ. Cath. 177ᵇ, a hlezen Prešp. 1211, Rozk. 1983; – gen. (rúcho) do hlezna Comest. 43ᵇ, t. 48ᵇ; – du. nom. akk. neustaneta hleznye moji Ol. 2. Reg. 22, 37, hlezňe mé Ben. tamt., hleznie talos MamV.; – gen. lok. (Jiřík) v krvi do hleznu brodieše DalC. 62, sukně Jozefova až do hleznu bieše Kruml. 61ᵃ; – plur. nom. akk. hlezna ustanú tali deficient MamA. 36ᵃ; – gen. až do hlezen Ol. Ezech. 47, 3, Ben. 2. Reg. 13, 18, a hleznow MamV., až do hleznůw Ben. Ezech. 47, 3 Jg.; – lok. v hleznách rkp. r. 1544 Jg., – instr. mezi hlezny t. – V Cath. 177ᵇ jest: do hlezny; nikoli fem., nýbrž omylem m. -ú.
hovado, du. nom. akk. hovědě, pl. gen. hovaduov, viz nahoře v §§ 89 a 94.
jaro, v nář. val. jar mar,c. BartD. 162.
játra, stč. játry fem., v. § 151.
jmiecko onomax patří sem a jest neutrum, i když znamená osobu mužskou. Na př. (sv. Vojtěch) tovařiš a myeczko majtburského arcibiskupa byl jest PulkR. 31ᵃ, Boleslav povolav k sobě syna svého Boleslava, myeczko své, a jej učil, aby t. 35ᵃ, PulkL. 79, mícko PulkVrat. 29ᵇ, mieczko Veleš., meczko Prešp. 2516, mijecżko Hrub. 324ᵇ, mijcžko Lact. 39ᵃ, t. 151c; – gen. proč ſweho myeczka neutěšíš ML. 56ᵃ; – dat. kto činí našemu gmyeczku čest (= jménu) PassKlem. 107ᵇ, našemu gmyeczku Lvov. 87ᵃ; a nátlakem rodu přirozeného – jako u mužských příjmení -o v § 95 č. 4 – také podle vzorů mužských -ovi: Karel Franský myeczkowy
