plur. nom. akk. vok. moŕa, mořě, -e
gen. moŕ; moří
dat. -óm atd.; mořiem, ím, -ém; -em; -ám
lok. mořích; -iech, -éch; -ech; -och·, -ách
instr. moři; -mi, -ma; -ěmi, -emi, -ema·, -ami,-ama; -oma.
Výklady a doklady ku pádům jednotlivým.
98. 1. Koncovky vlastní některých pádů podléhají oprávněným změnám hláskovým; na př. sg. gen. moŕa mění se v moře, -ře, dat. mořu v -iu, -i. Většinou jsou to změny způsobené měkkostí kmenovou.
2. V některých pádech vstupují na místo koncovek vlastních koncovky analogické, přejaté ze sklonění jiných; na př. sg. lok. mořu místo moři, pl. instr. -mi místo -i atd. –
99. Sing. nom. akk. vok. moře. Na př. calysce t. j. kališče Reg. I. r. 1132, chmeliſce MVerb., hore mně t. j. hoŕe Túl. 30ᵇ, zapovědné lose t. j. lože ApD. a, owocze dospělo Jid. 64, země neb morse LMar. 54, vtocziſcze mé ŽWittb. 31, 7, ty jsi stvořil ſluncze t. 73, 16, owoce palmové Pass. 360, loze železné t. 431, přěs morze t. 287, jedno myeſtyſte t. j. městišťe DalC. 46, (místo) bogyſte slove t. 10 atd., vždycky a dosud tak: moře, bojiště (vyslov šťe) atd.
V nářečích východních vyskytují se novotvary -o, analogií podle město: ohniščo BartD. 39 (hroz.), vajco, vreco (pytel), okénco, koco (ptačí hnízdo), pleco, brdco, kopytco atd. t. 69 (hroz., většinou -co místo -ce), polo, mořo, łožo, srco, líco, vajco, słunco t. 84 (stjick.) a 99 (laš.), srdco mojo Suš. 340, polo, srdco Hatt. slc. 28 a 76.
100. Sing. gen. moŕa, mořě, -e, koncovka -a mění se přehláskou v -ě a toto dále zaniknutím jotace v -e. Pro -a nemám dokladů z textů starých; pro -ě, -e jsou příklady: ot zzlunczie Pil. c, vschotě sé jemu owoczie Jid. 78, s nebie de coelo ŽWittb. 52, 3, z nebie t. 19, 7, Hrad. 47ᵇ, z nebye Rúd. 2ᵃ, nebe nebie coelum coeli ŽKap. 67, 34, t. 113, 16, pane nebie i země coeli Koř. Mat. 11, 25, mého liczye Hrad. 81ᵇ, lozie svého. t. 118ᵇ, hlubokost morzie ŽWittb. 68, 3, ot morzie až do morzie t. 71, 8, z lozie t. 21, 11, ote vzchodu ſlunczie t. 49, 1, ze všeho ſrdcie Pass. 381, s morzie t. 333, podle morzie DalC. 1, polovici mieſtyſſczye t. j. městiště Pass. 403 atd.; velikého horze DalC. 22, až do nebe t. 1 atd., nč. hlubokého moře, jasného slunce, polovici městišté (vysl. -šťe) atd.
V nářečích východních jest -a dílem nepřehlasováno, dílem přehláska zrušena, srov. I. str. 118–120. Na př. pola Btch. 267 (dbeč.), BartD. 19
