myeczkowy swému (t. Karlovi Českému) Valaského Karla hrabie dceru usnúbil jest aequivoco suo Carolo PulkR. 187ᵃ; – a týmž nátlakem jest i pl. nom. -ové: gmjckowé cognomines Lact. Jg., gmijckowé Reš. Jg. – Odsud jsou i příjmení Micko a Mícek.
kamna plur., je slovo přejaté, stsl. kamina sg. fem., ř. χαμίυη fornax Mikl. Lex. Skloňuje se podle vzoru město, některé pády bývají však podle a-kmenů, zvláště v textech starých. Na př. nom. akk. na kampna Mart. 281), kamna Us., – gen. kamen, – dat. kamnům Us. a k pustým kamnam Hrad. 129ᵇ, – lok. w kamnich KolEE. 327ᵇ (1682), w kamnech t. 330ᵃ (1721) a w kamnach Hrad. 129ᵇ, – instr. světnice s kamny KolEE. 69ᵇ (1721), za kamny Us. a za kamnamy Hrad. 129ᵇ.
kúzlo neutr., kuzlo magicae artes Otc. 426ᵃ, když na babě kuzla ptají Hrad. 94ᵃ (sg. gen.) atd.; – plur. kúzla neutr. a kúzly masc.: nom. akk. sny i kuzla auguria Ol. Deut. 18, 10, kouzla Us., a vypléním kauzły z tebe Br. Mich. 5, 12, pro některé nenáležité klauzy (omyl m. kauzly) a čáry KolJ. 139ᵃ (1607), všecky kauzly Háj. herb. 171ᵇ, t. 275ᵃ, aby (hospodáři) takové kauzly netrpěli Seel. 132; – gen. (aspis) nedbá i jedněch kuzel AlxV. 221, čáróv kuzl lékóv ŠtítMus. 151ᵃ, čáróv kuzel lékóv ŠtítOp. 246ᵃ, kouzel Us., a ode všech kauzluow Háj. herb. 163ᵇ t. 278ᵃ, žena kauzlúw plná Háj. 312ᵇ, věštby a kauzluw t. 52ᵇ, není kauzłůw proti Jakobovi Br. Num. 23, 23, kauzłůw t. Naum. 3, 4, kauzlů svých t. Isa. 47, 12, strany kauzlů Seel. 131; – dat. kauzluom Háj. herb. 34ᵇ, a také -ám : mysl přikládají kuvzlam Pror. Isa. 8, 19; – instr. kuzly jej jieti AlxV. 223.
lýtko neutr., lýtka fem., v. § 151.
ňadra plur., stsl. jádro sinus; nom. akk. krev w nadra tečieše DalC. 74, (člověk) klade kamenie w nadra HomKlem. 2ᵇ, (kořist) za nadra klásti AlxV. 1856, ňádra Vel. Jg. a j., – gen. nader tvých ŽWittb. 73, 11, – lok. w nadrzyech DalC. 74, MastDrk. 53, Vít. 81ᵇ, skryl sem w nadrziech zlosti své Alb. 53ᵃ, Kruml. 180ᵃ, a w nadrach Ol. Job. 31, 33, t. 19, 27, – instr. štír za nadry HusPost. 181ᵇ, ceduli za ňadry měla KolČČ. 277ᵇ (1558), za ňadry Us.
oko, oka, oči v. v § 333.
řebro, žebro neutr., stsl. rebro costa, má vedle sebe fem. žebra. Na př. sg. nom. akk. rzebro Vít. 92ᵃ, Nom. 70ᵃ a j., zebro Rozk. 1980, Nom. 67ᵇ, a žebra (sg. nom.) Vel. Jg., an mu táhne žebru z boku Solf. Jg.; – gen. z rzebra mužského Kruml. 3ᵇ, do zebra Brig. 23, a z jeho zebry BrigF. 138; – pl. nom. akk. jejie svatá rzebra prostřed tekúcie krve prohlédáchu Pass. 320; – gen. na dél zebr Sal. 519, do konce zebr t. 337, z žebr Ben. Gen. 2, 21, do žebr Háj. herb. 191ᵃ; – lok. w zebrách Sal. 521; – instr. nad zebry Rhas. Jg., a mezi zebrami Sal. 518.
slezeno neutr. ſlezeno ApatTr. 43ᵇ, bolest ſlezena t. 94ᵃ; – vedle
