howiedie (rým: povědě) JiřBrn. 174. A dále dlužno přehlásku předpokládati v napajadlo pl. lok. napajědléch atd., poněvadž jen tudy lze vysvětliti jm. místní Napajedly Us.: bylo subst. napajadlo, jeho plur. napajadla. lok. napajědléch, odtud jméno místní Napajadla lok. Napajedléch později Napajedlích, a z lok. přejato –(ě)e- také do tvarů ostatních, nom. Napajedla atd.; jelikož pak pomnožná jména místní za náležitou a spisovnou koncovky -y v jazyku obecném mívají -a, na př. Brozana m. Brozany, přidělán také k nom. Napajedla tvar Napajedly.
Jako jest k hovado přehlas. du. hovědě, k napajadlo přehlas. lok. pl. napajědléch, tak očekáváme přehlásku náležitou také jinde, kde jí jest příležitost, tedy na př. v sg. lok. hovědě, napajědle, v maso psl. męso sg. lok. měsě, držadlo sg. lok. držědle atd.; ale pro tvary tuto žádané nemáme dokladu, srov. I. str. 94 (§ 96, 6).
Jiné výklady ke vzoru tomuto.
95. 1. Některá substantiva patřící k tomuto vzoru kolísají se mezi skloněním -o a jo. Bezpečné toho příklady jsou dial. lok. sg. -i místo -ě: na božím mezczy m. miestě OlMüllB. 620, v postní časy povolují sobě v masi Pam. 3, 105, v masi, v železi BartD. 20 (zlin., po -s a -z) a j., v prosi, v masi, v železi Btch. 268 (dbeč., po -s a -z), v koli BartD. 31 (pomor.), v hnízdi, na hnízdi Us. hořov. (sděl. dr. B. Jedličky). Tak mohly by se také vykládati sg. lok. psané v-blati Příp. sv.-jiř. m. u-blátě, a tirſci ŽGloss. 82, 7 m. Tyrščě; ale v těchto textech může to býti také jen nedostatečné napsání, v textech starých bývá za žádané ě dosti často psána litera znamenající hlásku i. – V nář. mor.-slov. je také sg. dat. k jari BartD. 34. – V Pulk. čteme: Vladislav do rzyeznye přijel 101ᵇ, vtextě lat. Ratisbonam venit, t. j. gen. Řezně m.-a, a tamtéž je sg. dat. k ſtebny m. k-Stebnu, snad omylem. – O pl. gen. -í viz nahoře § 89.
2. Místo rámě· atp. bývá rameno, a tvary vzoru rámě gen. ramene dat. rameni atd. sdružují se i s nom. rameno. Z toho vzala si analogie podnět, skloňovati také subst. koleno a holeno druhdy tak, jakoby patřila ke vzoru rámě. Jest tu pak na př. sg. gen. -ene místo -ena, prvého kolene Štít. uč. 39ᵃ t. 38ᵇ, čtvrtého kolene t. 39ᵃ, kolene pátého t. 38ᵇ, do čtvrtého kolene Ol. 4. Reg. 15, 12, na kosti holene Sal. 557, (o kostech) kolene y holene t. 789, na dél stehna i kolene t. 795, o otoku kolene Rhas. 181, do kolene sedmého Br. Bar. 6, 2; – sg. lok. -eni místo -eně n. –enu, na koleny druhém Štít. uč. 38ᵇ, na koleny třetiem t., na čtvrtém koleny t., o póldruhém koleny KlemK. 86, v pátém koleni VelKal. 178, a též: na čtvrtém kolenu Štít. uč. 38ᵇ; – du. dat. instr.
