uložený jeden každý svým náchlebníkóm zapoviedati, nebo jestliže by dvěma pánoma pokoj byl zapověděn, a pacholci jednoho v času uloženého pokoje ranili by druhého, tehda zajisté pán těch pacholkuov zdá se býti míru rušitel, nebť jest podobné pravdě, že by se to stalo rozkázaniem jeho. Avšak jestliže pacholci řečených pánuov v času pokoje bez přítomnosti a rozkázaní jich ranili by se vespolek, nemáť odsúzeno býti míru rušení.
Opět ktož by služebníka druhého v čas uloženého pokoje ranil, zápověd pokoje rušil by, a skrze to má sťat býti. A tak tiem raněnému i rychtáři dosti jest učiněno. Statek pak po něm zuostalý {t. sťatého}meziřádkový přípisek mladší rukou jeho dědicóm buď ostaven.
Ktož pokoj ruší slovy
Za pokutu přerušení pokoje slovy mrzkými neb pohruožkami aneb řečí nepočestnú, by pak i lehká byla, když toliko slyšeti sú protivná, pět funtuov má dáno býti. Z nich se rychtáři dostanú dvě česti a městu třetí, a ta pokuta vyňata jest z práv ciesařských, kdežto pro najvětší zavinění slovy, jakož jest rúhaní neb křivé svědectví, za vykúpení jazyka klade se pět funtuov.
Ktož pokoj přeruše zapří
Človek zapieraje rušení pokoje má se poctivými muži sám třetí na kříži očistiti.
O rušení pokoje řečí i skutkem
Ač by kto směl pokoj rušiti od soudce uložený řečí nebo skutkem, a byl usvědčen poctivými muži neb jedním přísežným, odsouzení hlavy podstúpí. Zruší li jej slovy nepočestnými, penězi buď tresktán, t. daj rychtáři 60 šilink a každému přísežnému 30, a ti mají krátcí šilinkové býti. A túž pokutu podstúpí, ktožkoli spoluměštěnína svého slovy hanlivými rozhněval by, a k tomu má jemu dosti učiniti, a rychtáři dva šilinky dáti pokuty. {O haněnie}marginální přípisek mladší rukou
Ktož pokoj ruší ranami
Ktož by koli pokoj rušil ranami v trhový den aneb ranou, třmi svědky jsa přemožen, ruky buď zbaven, neb ji desieti hřivnami vyplať. A ktož by téhož dne meč vytrhl,