Bez pokuty přísežní druhdy svářie se slovy v radě vespolek, ale jinéť by bylo, jestliže by před súdem neb v přítomnosti množstvie slova byla nepočestná. Opět bez pokuty přísežní druhdy tepú lehké osoby.
O pokutách mistróv
Ač by který mistr učedlníka svého zbil až do vylitie krve aneb tepa jej zabil by, přátelóm a rychtáři dosti učiní na pokutě, nebo nic více než 12 ran učedlníku nemá dáti.
Ktož přísežné štrafuje neb rychtáře
Pokutu sedmdesáti dvú malých haléřóv zaplatí, ktož by rychtáře neb přísežné štrafoval sám skrze se neb skrze řečníka svého, ač k tomu mlčí, protož někto přestúpí tieže neb zaviní sám mluvě, nežli mlče slovóm druhého povoluje. A rychtář též jako i strany mlče mohú zmeškati svá práva.
O pokutách, ač kto chtěl druha uraziti, by pak i neurazil
Ktož druha chtěl uraziti a neurazil jest, má jej ukojiti {kterak pak v míru uloženém to váží se}marginální přípisek mladší rukou muži počestnými. Rychtáři však za pochybenie přísahy pět gr., ač jest byl súd zavitý, jinak toliko 1 gr. má dáti. A znamenaj, že toliko dobrovolná zaviněnie pokutu trpie, avšak ač by opilý dopustil se neslušné věci a někoho by urazil, uraženému i rychtáři k pokutám jest zavázán.
O prvosti pokut a jich slibuov
Dosti učiněnie uraženého má předjíti pokuty, a jestliže by skrze pokuty slib stal se, slib stane.
O pokutách, ač se přísežní štrafují vespolek a lají sobě.
Jestliže přísežní štrafují se, vespolek sobě lajíce a mlčeti nechtějíce, každý lající zaplatí pět funtuov, a jestliže přísežní mlčí, každý zaplatí jeden funt a dostatečno jest.