jedniem svědkem, že naň okřik udělal, tohoť platiti nebude. A takový svědek, poněvadž pastýř jest na poli, muož býti žena nebo dietě.
Urazí li hovado jedno druhé a bude li pastucha proto obžalován, chce li nevinen býti, pod svú přísahú okáže to hovado, kteréž jest druhé urazilo, a když se to stane, uražené hovado, šacované od přísežných, pán toho hovada, kteréž jest ono druhé urazilo, do svého chléva vezme, krmě a ostřiehaje jeho, až i na pole moci bude jíti, a tak pánu jeho zdravé je vydá a navrátí. Pakli v jeho moci umře, cenu zaplatí.
Opět bude li pastucha obžalován, že hovada do vsi nevehnal, svú přísahú se očistí, avšak vžene li hovado a ono domuov nevejde, a pán toho hovada, vezma s sebú dva muže počestná, šel by k pastýři, a z hovada ztraceného jej by obvinil, tehda pastýř, nechaje očisty, hovado zaplatí.
Opět die li pastýř, že hovado předeň nenie vyhnáno, pán hovada se dvěma muži ctnýma, jenž sú viděli, že bylo předeň hnáno, lépe dovede, nežli by pastucha svú nevinu mohl okázati. Obyčej však všech vsí v předepsaných všech věcech má za právo držán býti.
Opět ve všech jiných potřebnostech veských, cožkoli vladař sedlský, jelikožto k užitkóm veským polním a lesním, s radú většieho dielu té obce ustaví a zřiedí, to menší strana obce té držeti za pevné bude, aniž tomu moci bude odepřieti.
Bylo li by hovado kam posláno na pastvu, a tam by umřelo neb zhubenělo neb ukradeno bylo, nemáť jeho ten platiti, k němuž jest bylo posláno, ač však taková škoda tomu hovadu nepřišla jest z netbanlivosti jeho. Pakli zlodějsky z jiných hovad bude ukradeno, zaplatíť je.
