chtěla změniti, to učiň s přátelskú radú, pakli toho neučiní, z statku toliko čtvrtú čest obdrží, jehožto by z práva třetinu měla obdržeti. A na dobré vuoli buď jedné každé ženy neb paní vdáti se neb nechati, nebo manželstvie připuzené řiedko se líbí.
Pakli kto umře ženy nemaje ani děti a neučiní kšaftu, veškeren jeho statek dostaň se dědici jeho najbližšiemu neb přieteli. A pakli by neměl přietele, o jeho statku staň se takto: buď rozdělen na tři diely, z nichžto jeden dostane se za duši jeho, druhý na opravenie cest a mostuov a třetí na měscké potřeby, a to děj se skrze některé z přísežných.
Opět na kterémžkoli miestě kto umře, rozumu požívaje, co by koli zřiedil o svých věcech před muži viery hodnými nabo před přísežnými neb před svým farářem, pevnéť a sstálé bude.
O kšaftu manželky
{o poručenství ženy}marginální přípisek mladší rukou Každá žena své rúcho všednie aniž jiného komuž by koli chtěla neb k komuž by koli milost měla, muože odkázati bez odporu muže svého, leč by měla co svého vlastnieho, jehožto by toho muži nedala, tehda i to muož poručiti proti odporu muže svého. Opět žena majíc muže psance muož svého statku požádati bez odporu jeho zapsánie, a to jest zde bylo ortelováno.
Každý člověk muož své věci poručiti komuž chce
Každý člověk rozum maje, s svými věcmi vedlé své vuole muož učiniti, by pak i žena tomu odvolávala i děti odpieraly, avšak panovánie stane při jeho dobré vuoli.
Kapitoly o svědciech, kto nemohú svědčiti, a o povahách při svědciech
{o svědectví ženském}marginální přípisek mladší rukou Výpověd o svědciech jestiť zapověděna, protož všichniť bývají dopuštěni, jimž od práva nebývá zapověděno i nalezeno, jenž k otázce některakých přísežných, že svědečstvie ženy zavrženo bývá z práva, nebo jest neustavičná, krom některých příhod, v nichž žena muož svědčiti, jakož jest svrchu psáno o ženách a svědectvie mladce let rozšafných nemajícieho, jakožto samček, jenž let čtrnádcte, a samička,
