O nápadu zbožie
Oldřich pán, Fricek z Mezříčie pohnavše spolu k súdu paní Čemuty vdovy, někdy ženy Martina z Polné, a dvú synóv jejich, Mikuláše a Petra, o diely dědické, kteréžto praviechu na ženy své, dcery řečeného Martina, po jeho smrti na ně býti připadlé, {žaloba}marginální přípisek soudobou rukou a kteréž za sto a 20 kop gr. pražských to miechu, tak za každý svuoj diel dědičný před súdem zahájeným slíbil dáti jim a ženám jich, zavazujíce se toho dovésti viec než polovicí rady, {odpor}marginální přípisek soudobou rukou a když ta paní odpoviedáše, že svědectví přísežných z rady, jemuž odpierati nemuože, chtěla by trpěti, dán jest rok k slyšení toho svědectvie do druhého súdu, a tak ta paní jest odešla. Tehda když Oldřich a Fricek před súdem až do konce trvajíce žalováchu ústavně z nepřítomnosti Petra a Mikuláše, synóv řečené vdovy, a když se súd dokonal a ustával, dali sú právo súdné, jenž slove schoncizojazyčný text německy, t. a diely jich dědičné a všecku summu peněz, kterúž sú šacovali při prvnie žalobě na řečenú paní jakožto právem na nich obdrženú, ve dcky neb v knihy kázali sú sobě zapsati. A když jest přišel druhý súd, když seznánie předepsané svědkóv mělo slyšáno býti, na jehožto seznání obdržení předřečené bieše přišlo, vdova k súdu stojiec žádala jest sobě nálezu a přísudku, poněvadž zetové její Oldřich a Fricek diely jich dědické i jich ceněnie, z nichž sú na ni žalovali, obdrželi sú na syniech jejích a zapsati úplně a prostě bez odporu rozkázavše, zdali by ona již od jich narčenie zproštěna spravedlivě býti neměla. Ale strana odporná zpět mluvieše i poněvadž paní Čemuta v prvotnie odpovědi při žalobě na ni učiněnú k podstúpení svědectvie se svolila, však se jie též má státi. I ortelováno jest konečně k straně panie, poněvadž Oldřich a Fricek diely své dědičné a úplnie a všecky penieze, za něž sú dědictvie cenili, naprosto a bez odpory dobrovolně a s dobrým rozmyslem obdrževše, rozkázali sú sobě v knihy zapsati, ta paní a třetí čest zbožie, kteráž na ni příslušie jakožto na vdovu, od nich i žalob jejich jest ovšem zproštěna. Nebo ktož jest již žaloval, nemuož viece v též při žalovati, pakli kto učiní, práva svého se odpierá.
Ortel o nápadiech
Súzeno jest zde mezi vdovú, ženú někdy Seidla Hertvika,