O učení přísahy, kolikrát má býti
Opět súzeno jest zde, že přísežný, maje některú věc přísahú osáhnúti, netoliko potřikrát, ale dvadceti i třidcetikrát nébrž tolikrát, doniž se přísahy dobře nenaučí, zpuosobu přísahy má učen býti.
Přísežný když přisáhá, mohú jemu otázky činěny býti
A usúzeno jest zde, že jako jinému svědku otázky dřieve, než ruku na kříž vloží, mohú se dieti též i přísežnému, dřieve než prsty, stoje mezi čtyřmi lavicemi, ku přísaze zdvihne; ale když již maje otpuštěnie od rychtáře a od svých přísežných, zdvihl by prsty, otázky ani překážky jemu nemohú činěny býti.
Zpuosob přísahy za sluhu, za ženu a za jiného kromě sebe
Zpuosob přisahánie za ženu, sluhu, za svědka neb za jiného, než sám za se: was Cunrad meiner hausfraw, meinen knecht ader meiner gewaltschult gibt, des ist si ader unschuldig das mir goth so helf und das creuz und alle creuzcizojazyčný text, totiž
Kterak přísežný má přisáhati
Zpuosob přísahy přísežného jest tento: „Já beru na svú přísahu, kterúž sem učinil pánu bohu, pánu našemu králi, vám, pane rychtáři, a mým spolupřísežným, že slova ta spravedlivá jsú a pravá“. Od každé přísahy, kteráž má býti před soudem, bude li z milosti propuštěna, rychtáři dostane se 12 hl, písaři dva od toho, ktož měl přisáhati.
