připadne týmž právem.
O rukojemství obručenie neb ujištěnie
Purkrechtník nemá právem puzen býti, jenž platí s dědičstvie úrok, aby nad to viece nežli dědičstvie stojí, úrok ujistil obručením rukojemstvie.
Opět byl li by rukojmie přítomen, ale jistce nebylo by přítomna, těžké jest věřitele nepřítomného hledati, poněvadž mohú hned rukojmí ku potřebě jmieti, protož muož hned naň žalováno býti.
O zámluvě rukojemstvie
Ačkoli mně i tobě někto nejistý neb neznámý a zdál by se jmien býti za jistého a nebude li od něho požádán rukojmie aneb nětco k tomu podobného, tuť nenie smlúva závazku ani uručenie nebo jistce a zvláště vymieněné věci mají moc, ješto by jie jinak nejměli. Opět nižádný nemóž druha nutiti, aby zaň platil neb v rukojemstvie slíbil, leč by povolil.
O žalobě z rukojemstvie
Cožkoli rukojmie platil by za obviněného, ten z navrácenie zase muož naň žalovati. Opět druhdy rukojmie muož žalovati na jistce dřieve, než zaň bude platiti: najprvé vymienil li by sobě, aby do času držán byl, aneb byl li by obžalovaný odsúzen, nebo počal by své sbožie rozptylovati obžalovaný, nebo aby dlúho stál rukojmie v rukojemství. Opět rukojmie druhdy ižádným obyčejem nemuož žalovati, jako ač by kto slíbil za druhého naděje se, že od něho darován bude, anebo ač by sám na své slíbil. Opět požádá li rukojmie, má dopuštěn býti k soudu a dluhu požádati od toho, za něhož jest slíbil, jehožto žalobám má postúpiti.
Dá li věřitel rok dlužníku bez vědomie a bez povolenie rukojmie
Jestliže by věřitel bez vědomie aneb bez ohlášeného svolenie rukojmí prodlenie dal dlužníku ku placení přes rok uložený, a rukojmie skrze konšela tomu by odepřel anebo jej z toho přesvědčil, konšelem zproštěn bude od téhož, a to svědečstvie má býti skrze konšela, nebo lest a zklamánie při takých věcech bývá. Opět zapří li dlužník, by jemu věřitel prodlenie ku placení dal, a zná li se rukojmie k slibu a nemuož li věřitele svědky obecnými přemoci o dání toho prodlenie, penieze, za něž jest slíbeno, zaplatí. A když zaplatí, má li jej z čeho potom nařknúti, to učiní vedlé práva.
O těch, ktož od soudu utekú a protivie se soudu
Ktož by protivě se soudu utekl, ušel, ano na to přísežní a mužie věrohodní hledie, ten slove utiekač. Pakli by kto od soudu byl hledán
