předumřených, když napadají s strýci, dědy neb pradědy neb s jinými vstupujícími, toliko mají nápad po kmenu, to jest toliko k tomu dielu, kterýž by rodičové byli měli, by živi byli. Ale když napadají bez vstupujících, vždy mají nápad po hlavách, nebo kolikož jest hlav neb osob takových, na toliko dielóv téhož sbožie nápad mají.
O nápadu pobočních přátel
Při nápadu pobočních tento řád má zachován býti, že k szboží mateřinu, kteréž od rodičóv jí došlo, toliko její vlastní děti, i. uterini,cizojazyčný text nápad mají, ačkoli přietelé vedlé příbuznosti s strany otcovy byli by. Ale k jinému vuobec nápad mají, ale kteříž z obojieho rodiče pošli jsú, s obojími budú dopuštěni.
Opět poněvadž synové bratróv předkládají se strýcuom umřelého, tehdy třetí stupeň neb koleno odtiská třetieho, ačkoli jinde pravé jest, že na rovných stupniech jsúce, rovně bývají dopuštěni. Opět po bratřiech a bratrských synech napadají, ktožkoli jsú kolena neb stupni blizšieho bez konce, když toliko blízkost kolena byla by dokázána.
Z toho ze všeho toto jest vybráno
Ktožkoli chce nápad dědičný jmieti, má k tomu po meči, t. s strany otce, přirozený býti. Opět soudie li se příbuzní otcovi a příbuzní mateřini o dědičstvie, obdržie právo příbuzní otcovi a ne mateřini, avšak přišlo li jest to sbožie od rodičuov mateřiných, tehda také příbuzní mateřini právo obdržie. Opět ktožkoli v příbuznosti jedniem stupněm neb kolenem jest blizší buďto s strany otce neb mateře, ten statek od předkóv pozuostavený spravedlivě obdržie. A což die se s strany mateře, rozumie se toliko o věcech mateřiných, jakož se o tom svrchu píše, že k tomu toliko vlastní blíženci právo mají, i. uterini.cizojazyčný text Opět dokudž jsú živi příbuzní v řádu vstupujícím a sstupujícím rovně, dotud dědičstvie nespadá na pobočnie, bratřie však umrlého s jeho rodiči rovně k dielu bývají dopuštěni.
