444ᵃ, jenž sě bieše v korabij skryl t. 43ᵃ, plavaje v koráby Štít. uč. 127ᵇ, w korabi in navi Koř. Skutk. 27, 31;– femin. -ja: té korabie Pass. 487;– do nč. se z toho ustálilo sklonění tvrdé -o: koráb gen. korábu atd.
kúzly plur. nom. akk., vedle kúzla, v. kúzlo v § 96.
leb stsl. lъbъ; masc.: jeho svatý leb Pass. 236, gen. lba, virh(l)baDalH. 60, z jeho svátého lba Pass. 241, (trnie) nemohlo lba projíti Modl. 54ᵃ, v jeho lbie Ol. Ekkl. 2, 14, kuože která jest na lbu Sal. 430;– vedle toho jest i femin. podle sklonění -i: jest-li leb prorušena Sal. 420, (mokrost) vycházie ze lbi t. 210, ze lby hlavné učiní sobě osudie ku pití Mand. 94ᵃ, zlomenie lbi Rhas. 7, tenkost lbi dětinské Sal. 428, proraženie lbi Háj. herb. 281·, plt sťata sſelbi t. j. se lbi Rhas. 24, mezi lbí a mázdřicí tvrdú t. 14, na lbech Sal. 427 atd.;– stran pohybného -e- srov. I. str. 172;– nč. lebka, *lъbьka, pochází z fem. leb gen. lbi.
lep stsl. lêpъ viscum; -e- je za -ê-, tedy pobprávu stálé: lepp MVerb., k lepu AlxH. 8, 26, AlxV. 2131, na lepye AlxV. 2045, lepem HusPost. 219ᵇ, tiem lepem Comest. 17ᵇ; ale mylnou analogií, podle len- lnu atd., vynechává se -e- také zde a jest na př. sg. gen. lpu Baw. 101, Hrub. 285ᵃ, složení Lpu Háj. herb. 236ᵃ, instr. křídle lpem selnutě ŠtítVyš. 77ᵇ, tiem lpem HusPost. 220ᵃ, ptáka lpem zmazaného BrigF. 31, lpem Comest. 17ᵇ (2), lpem Aesop. Jg.; srov. I. str. 206.
lilium skloňuje se podle způsobu jmen cizích -ium, gen. -ia atd.; někdy béře se za masc. a má tvary podle vzoru dub: lilium polьski Hlah. Cant. 2, 1, pl. nom. lilyumy Ol. Ex. 25, 33, na tom kmeni biechu lylyumoue lilia Ol. Ex. 37, 20, úhonky a lylyumoue t. 37, 19, učiníš lilyumy t. 25, 31 atp.
list, pl. nom. listé, jakž lyſte svědčie Štít. uč. 147ᵃ, jinak nežť lyſte svědčie t.,– a plur. listie, listí (o listech bylinných), kollektivum sing. -ьje vzato za plur. (srov. §. 129, 4): Liſtij hořeknau Háj. herb. 136ᵃ, Liſtij gſau jako jitrocelové t. 182ᵃ, vyrostají jiné Liſtij t. 305ᵇ, liſtij gſau dlauhé t. 367ᵃ a j., z mladiſtwých Liſtij t. 195ᵇ, těch Liſtij t. 368ᵇ;– nč. listi, listův atd., a hromadný sing. listí.
ľud nč. lid má v sing. tvary obyčejné, gen. -a, -u, dat. -u atd.: akk. hospodin bude súditi lud populos ŽWittb. 9, 9, chvalte vlasti luda jeho populum t. Deut. 43, učiním tě v lida velikého Ol. Gen. 12, 2,– gen. luda seho AlxH. 3, 39, luda tvého ŽWittb. 105, 4, mnoho lyuda LAl. 424, pět tisíc lida Pass. 322, ludu tvého ŽWittb. 105, 5, lydu tvého Pass. 277,– lok. na lydye mnohém Pror. 12ᵇ, v israhelském lidye Ol. 1. Reg. 14, 45, při ludu Kat. 124, w lydu ŽWittb. 34, 18,– vok. slyš lyde mój t. 49, 7, pozorujte mne lidu můj Pror. Isa. Jg.;– plural je několikerý: ľudové gen. -óv, zřídka a jen ve významu populi, všickni lidowe Žkap. 96, 6, t. 148, 11, hněvajte sě lidowe t. 98, 1, kniežě lidow populorum t. 104, 20;
