nebo jako nom. atd. Us.; Sapfo, Kalypso, Echo, gen. Sapfy, dat. -ě, akk. -u nebo jako nom. atd. Us.; Carthago, neskloň. z města Cartago PassKlem. 186ᵃ, gen. Karthaga (neutr.) Us., někdy -giny (fem.) Us. spis.;
-io gen. -ionis masc.: centurio, zvěděv ot czenturia ML. 107ᵃ, vece Ježíš centuriovi HusPost. 20ᵇ, (Ježíš) centuryowy oznamuje ChelčP. 45ᵇ : onoho centuriona ŠtítOp. 267ᵃ, s centuriony Ol. 1. Par. 13, 1; -io fem.: Klio, Io, gen. -ie, dat. -ii atd. jako duše Us.; – s koncovkou počeštěnou -ie, -í, -e v. § 214;
-on gen. -onis masc.: Marathon gen. -onu n. -ona atd. Us.; – gen. -ontis masc.: Xenofon gen. -onta atd. Us.;
-l masc.: Hannibal gen. Hannibala atd. Us., v době starší též gen. Hannibale atd. § 47;
-r masc.: Hamilcar gen. -a atd., aether gen. aetheru atd. Us.; – fem.: Demeter gen. Demetry atd. Us.; – neutr.: Tibur gen. do Tiburu n. -a atd.;
-ma neutr.; jména sem patřící dílem zachovávají rod střední, ale skloňují se při tom podle vz. dub, na př. drama, dogma, schisma, gen. dramatu (někdy -ata), dat. -atu, plur. -ata atd.; – nebo se neskloňují, na př. rheuma, silné rheuma, po silném rheuma Us.; – dílem se berou za masc. s nom. -m: system, diplom, program (nebo též -gramm) atd, gen. -mu atd. podle vz. dub Us; – dílem za fem. podle vz. ryba, a to zejména v jazyku starším: rheuma, od reumy Háj. herb. 173ᵇ, proti reumě t. 18ᵇ, t. 196ᵇ, reumu vysušiti t. 81ᵇ atd., z toho réma nč. rýma gen. -y atd.; flegma, flegmu Háj. herb. 179ᵇ, od flegmy t. 24ᵇ, t. 160ᵃ, flegmau t. 24ᵇ; někdy též drama gen. dramy, ve dramě ješto ukončila se Pal. 4, 2, 61, ve dramě t. 580, srov. rus. drama gen. dramy fem.
4. Jména latinské deklinace čtvrté: masculina skloňují se podle vz. dub, na př. census, ritus, gen censu, ritu atd. Us.; mnohá mají i v nominativě koncovku zčeštěnou, na př. senat, traktat atp. m. -ātus; – feminina podle vz. ryba a duše, na př. nom. akk. tribus gen. tribuy. dat. lok. -ui, instr. -uí, plur. nom akk. -uy, gen. -uí, dat. -uím, lok. -uích. instr. -uemi Us. knižný.
476. U jmen z jazyků jiných (t. kromě slovanštiny, latiny a řečtiny) rozhoduje rod a znění koncovky.
1. Jména rodu mužského skloňují se
podle vz. chlap (živ.), dub (neživ.), když se končí souhláskou tvrdou. na př. Lessing, Byron, Descartes (vysl. Dekart), La Fontaine (vysl. La-Fontén) atp., gen. Lessinga, Byrona, Descarta nebo Descartesa (vysl. Dekarta), La Fontaina n. La Fontainea (vysl. La Fonténa) atd.; Lyon, Orléans (vysl. Orlean), Oxford atp., gen. -u (někdy -a) atd.; feuilleton
