Koncovka bývá namnoze počeštěna, t. j. tak přetvořena, že slovo přejaté tím je spolu přikázáno jistému českému vzoru svého rodu. Na př. jméno cizí rodu mužsk. Moyses zní česky Mojžieš, Mojžíš, má koncovku počeštěnou -š, patří tedy k českému vzoru mužskému, jenž má na konci souhlásku měkkou, tedy ke vz. oráč. Příklady toho důležitější jsou, kde přetvořeno
-us v -uš (se skloněním podle vz. oráč): Jesus stč. Ježúš, -iúš, -íš, Cyrus-Cyruš Ben. 1. Esdr. 1 (nápis), t. 3. Esdr. 2 (nápis);
-as v -áš (též): Satanas-satanáš;
-ias v -iáš (též): Jeremiáš, Isaiáš atd., Adonyaſs Ben. 3. Reg. 1, 24, Azariaſs t. 4. Reg. 15, 1, Ochozyaſs t. 4. Reg. 1, 2, Uryaſſe t. 2. Reg. 11, 6;
-ius v -iáš (též), podle předešlých: Tandarius-Tandariáš, Mercurius- Merkuriáš, svátek Merkuriaſſe VelKal. 269, Darius-Dariáš, dariaſſe perſkeho Ol. 2. Esdr. 12, 22, králem Daryaſſem Ben. 3. Esdr. 6 (nápis), Eustachius-Eustachiáš, o sv. Euſtachiaſſowi GestaBř. 132ᵃ;
-ius v -í (vz. Juří): Alexius-Alexí gen. -ie atd., v. § 78; – v -ij: Ambrosius, den svatého Ambrozige EvOl. 180ᵇ;
-ia v -í, -ie (vz. paní): Maria-Maří gen. -ie, Macedonia-Macedonie (4slab.), historia-histořie, historie (3slab.), v. § 214; – nč. -e: audience, konsekvence, dependence, sentence atd., v. § týž;
-ia v -ijě (vz. dušě): Maria – sg. nom. Marijě, akk. matku marygy Modl. 67ᵃ, marigy mandalenu Pass. 335, nalezli Marygi ChelčP. 24ᵇ a j., gen. z marigye matky Pass. 415, syn marigie Koř. Mark. 6, 3, dat. lok. k marigi matcě Krist. 21ᵇ, k Marygi ChelčP. 26ᵃ, o panně Marygi t. 20ᵇ, instr. s svú sestrú marigy Pass. 378, s marigy ML. 96ᵃ, s Marygi ChelčP. 19ᵃ, du. se dvěma marigema ML. 96ᵃ, pl. nom. akk. jiné marigie ML. 97ᵃ, gen. masti těch Marygi ChelčP. 106ᵃ, dat. k jiným marigyem ML. 95ᵇ, k svatým marigyem t. 121ᵇ, lok. o třech Marygijch ChelčP. 105ᵇ, instr. s marigemy ML. 97ᵃ, srov. § 184 č. 11 a § 214 č. 3; rovněž tak Arabijě, Kappadocijě, Pamfilijě, Samarijě, alchimijě: z pamphiligie (4slab.) svD. 16, do kapadoczige Lvov. 75ᵇ, w arabigi EvOl. 122ᵇ, w ſamarigi t. 117ᵇ, w alchymigi AlchAnt. 4ᵇ, mezi Samarygj Puch. 50ᵃ; nč. Us. ve výslovnosti kolísá se mezi -ije a -ie (dvojslab.), psáti pak jest obyčejem -ie: Arabie, astronomie, geometrie atp.;
-io v -ie, -i (vz. paní): lectio-lekcí atd., nč. -e: lekce atd., v. § 214;
-io v -ijě (vz. dušě): processio-processijě, ſ proczeſſigy EvOl. 332ᵃ; nč. -ie (dvojslab.): rebellio-rebellie, v. § 214;
-ium v -ie, -í (vz. znamenie), v několika jen dokladech: stoh lilími obložen jest HusE. 3, 83, s Priwilegimi Háj. herb. VIIIᵃ (vyslov -jími), Privilegjmi VelKal. 60, t. 101 a j.; -egium v -ej fem.: collegium-kollej, privilegium-privilej; – koncil masc. je z němč. (se změnou rodu).
Většinou však přejímá se jméno cizí také s koncovkou cizí
