I. Složené skloňování adjektiv kmene -o, -a (tvrdých).
Vzor dobrý, -á, -é.
438. Sklonění jest toto:
masc. | fem. | neutr. |
sing. nom. dobrý | dobrá | dobré |
akk. dobrý; -ého | dobrú, -au, -ou | dobré |
gen. dobrého | dobré | dobrého |
dat. dobrému | dobřiej, -ie, -í | dobrému |
dobréj, -é | ||
lok. dobřiem, -ím | dobřiej, -ie, -í | dobřiem, -ím |
dobrém | dobréj, -é | dobrém |
instr. dobrým | dobrú, -au, -ou | dobrým |
du. nom. akk. dobrá | dobřiej, -ie, -í | dobřiej, -ie, -í |
dobréj | dobréj | |
gen. lok. dobrú | dobrú | dobrú |
dat. lok. dobrýma | dobrýma | dobrýma |
plur. nom. dobří | dobré | dobrá |
akk. dobré | dobré | dobrá |
gen. lok. dobrých | dobrých | dobrých |
dat. dobrým | dobrým | dobrým |
instr. dobrými | dobrými | dobrými. |
Jiné ještě obměny koncovek uvedeny jsou v §§ následujících.
Výklady a doklady ku pádům jednotlivým.
439. Sing. nom. akk. masc. dobrý, koncovka -ý z pův. -ъ-jь; na př. zlauni stvoriteľu Kunh. 147ᵃ, zzlowutny̆ muž Pil. a, zzwathy̆ Petr svD. 98, lid mudryy Pror. 19ᵃ slib wyecznyy t. 17ᵃ atd.; v textech starých někdy odchylka zvratnou analogií: zlorzeczzenye člověk EvOl. 114ᵇ m. zlořečený, (had) nebude-li umrlie Mill. 80ᵇ m. umrlý, srov. I. str. 285; -ý drží se vždy a dosud: dobrý Us. spis., dobrý otec Šemb. 50 (vých.- mor.), dobrý chlép BartD. 12 (zlin.), dobrý 53 (dol.), t. 76 (val.), dlúhý t. 35 (blat.), dúhý t. 36 (bystř.), svjatý t 40 (hroz.), čérný t. 85 (stjick.), slc. pravý; – dial. obměny za -ý jsou: dobrŷj BartD. 2, 271 (jemn.), beł tak rozomnÿ t. 2, 95 (nezam.), zkrác. dobry člověk t. 2, 36 (přer.), páty, šésty, sédmy, ósmy t. 1, 81 (hran.) a 86 (stjick.), brany kuň, leskovy ořech t. 109 (laš.), hvyboky t. 136 (sev.-opav.); – dobraj, z -ý; na př. kříž welykay a tyezkay Hod. 46ᵃ, kmen plodowytay t. 16ᵇ, ſwatay Jakub t. 38ᵃ, ſwatay Jan t. 39ᵃ kteray ginay auřad Háj. 119ᵇ a j.; – dobrej