nové -era: dczera babylonská Pror. Jer. 51,33, dczera siónská t. Isa 37, 22, Dýna dcera Lje Br. Gen. 34, 1 atd., nč. dcera.
Sing. vok. máti, dci, jako nom.: slyš dci a viz ŽKlem. 44, 11, má dczy Hrad. 104ᵃ, milá dſſy Kat. 20, má dczy Ben. Ruth 3, 1, má milá dci Lomn. Jg., milá máti Us. spis.; – máť, mať Hatt. slc. 74; – mateři, s koncovkou delší podle pádů jiných: má mateři Suš. 779; – z kmene -ra: dczero egyptská Pror. Isa. 46, 11, nč. dcero.
Sing. akk. máteř, dceř, stsl. -rъ: vzal byl král maters i svú sestru AlxH. 4, 13, maters pojem sobě ženú Jid. 147, svú dczers Mast. 298, pro materz DalC. 94, ten pojě dczerz hraběte českého DalC. 25, otcě i materz Pass. 321, měla jsem dczerz Hrad. 104ᵃ, jakž by slušalo dczerſz mocného krále vésti Kat. v. 235, cti otce svého i mater svú ŠtítV. 298, káza ſwau materz zamordovati Háj. 71ᵇ, svú máteř VelKal. 124 atd., máteř Us. spis., mater slc.: – máter, dcer: aby (Esau) nezbil mater s dětmi Ol. Gen. 32, 11, by nezbil mater s syny Kladr. tamt., měl dczer krásnú Kat. 10, -r analogií, v. § 373; – máti, podle ja-km. k nom. mátě, máť: zapomenu Suš. 467, (dítě) na máti volalo t. 163; –
z km. -ra: dceru Pass. 181, svú dczeru biti DalC. 8, dczeru boho bojnú Pror. Dan. 13, 2, dczſeru jedinú Kat. 5 atd., nč. dceru.
Sing. gen. mateře, dceře, stsl. -re: materze mé matris ŽWittb. 21, 10 aj., královy dczerze ŽKlem. 44, 11, od svatého Václava materze DalC. 27, u materze Pass. 338, z jeho dczerze t. 424, synóm materze mé ŽKlem. 68, 9, u materzie své t. 130, 2, thee matersie Jid. Drk. 78, od zle dczerze Štít. uč. 23ᵇ, maso dczerze své Ol. Bar. 2, 3, by dczerze nejměl Ol. Num. 27, 9, zle dczerze meretricis t. Jos. 2, 1, zlee dczerze nepojmeš scortum t. Lev. 21, 7, z twe dczérzie BiblB. Mark. 7, 29, za hřiech dczerzie Comest. 83ᵃ, od své mateře Háj. 24ᵇ, paní materze jeho KolČČ. 416ᵃ (1566), jedné mateře Br. Ezech. 23, 2, odkaz materze KolEE. 333ᵃ (1737), mateře Us. spis., chudobné mateře Suš. 361, slc. mateře; – mateře: do domu mateře vašie Kladr. Ruth 1, 8, výklad jako při akk. máter; – mateři, dceři, z mateře atd. koncovkou -i podle ĭ-km.: Faraonovy dczerzy synem Alb. 5ᵇ, ze dczerzi Adventinovy Comest. 175ᵃ, ze dczerzi t. 193ᵇ, na místě Anny dczerzi své KolD. 8ᵇ (1582), co se materzy dotýče KolČČ. 114ᵇ (1549), putoval robenek od otce, mateři Suš. 11, (dítě) chudobné mateři t. 309; – máti, k nom. máť podle ĭ-km.: vy kteří jste synové Mati jedinké Beck. 1, 141, byla sem u máti Suš. 80, měls mě nebrat od máti t. 80, nemám otce ani máti t. 251; – mátě, k nom. mátě a máť podle ja-km.: mladý pán pro navštívení paní mátě přijel Břez. 30;
z km. -ra: u vratech dczeri Sion ŽWittb. 9, 15 a j., dceři ſyon ŽKlem. tamt., bydlenie dczery Dibon Pror. Jer. 48, 18, Dýny dcery jeho Br. Gen. 35, 5 atd., nč. dcery.
Sing. dat. lok. mateři, dceři: dete u materi ABoh. 11lᵇ, gdyž ležal
