děti jedly Háj. 256ᵃ, některé mateře VelKal. 99 (dokladů starších pro nom. akk. mateře nemám), mateře Us. archaist., mateře slc.; – v Drk. čte se: dczerzy geruſalemſke neplačte na mě 165ᵇ, doklad ojedinělý; je-li správný, tedy je to pl. nom. vok. dceři, shodný se stsl. konc. -ri, která tu je pravidlem v textech nejstarších (Scholvin, Jag. Arch. 2, 533);
z km. -ra: veselte sě dczeri iude filiae Judae ŽWittb. 47, 12, obětovali dceři své filias ŽKlem. 105, 37 a j., tři múdré dczery DalC. 3, ktož ctie otcě a matery Hrad. 98ᵃ, matery hrozný úpy činiechu Pass. 76, na matery jich Pror. Jer. 16, 3, (matky) ukazují že jen těl jich (svých dítek) sú matery ale ne duš Štít. uč. 58ᵃ, matery MudrC. 11ᵃ, otcové a matery ŠtítV. 34, máme otce a matery milovati t. 199, ChelčP. 86ᵃ atd., nč. dcery.
Plur. gen. mater, dcer stsl.-rъ: mater svých ŽKlem. 42ᵇ, nevěrných mater Pass. 520, svých otcóv a mater Štít. uč. 127ᵃ, sestr a mater Koř. Mark. 10, 30, mater ſwých Kladr. Jer. 2, 12 (psáno -a- krátké, ač jinde bývá délka označována), mater a otcuov ChelčP. 83ᵇ; dcer tvých ŽKlem. 105, 38, dczer ŽWittb. tamt., dcer siónských Pror. Isa. 3, 17 atd., nč. dcer; – mateř, -ř přejato z tvarů, kde bylo právem: ku prsem rnaterz Pulk. 13ᵇ, otcóv a rnaterz Koř. 1. Tim. 1, 10, materz svých Comest. 194ᵃ, v luonu materz svých Hád. 5ᵃ (psáno -a- krátké, ač jinde bývá délka označována), otcóv i materz MudrA. 25ᵃ; – mateří, dceří, stsl. -rьj (pozdní): našich otcóv i materzi Pass. 599, aby sobě ženu pojal ze dczerzy Laban Comest. 37ᵃ, ze dczerzy příbuzenstvie t.
Plur. dat. mateřem: materzem svým řekli Hád. 5ᵃ, a mateřím: proti materzim MudrA. 54ᵇ. Tvary tyto jsou napohled staré, -řem shodný ze stsl. -rьmъ, a -řím z něho a podle ja-km. vzniklý; ale vyskytují se až v dokladech pozdních a jsou tedy bezpochyby novotvary, utvořené k nom. akk. -ře. Doklady starší mají tvary
z km. -ra: žalostivým materam t. j. materám Pass. 76, materam Štít. uč. 58ᵃ, otcóm a materam t. 126ᵃ, Mand. 90ᵇ materam svým Pror. Jer. Lament. 2, 12, proti otcóm i materam adversus parentes Ol. Sap. 4, 6, káza dcerám Tand. 22, dcerám Us., materam slc.
Plur. lok. mateřech, -řích Us. spis., opět tvary na pohled starší, ale vzniku pozdního; doklady starší mají tvary
z km. -ra: o svým materach t. j. materách Tkadl. 18ᵇ, ve dczerach Ol. 2. Esdr. 11, 25, nč. dcerách, slc. materach.
Plur. instr. mateřmi Us. spis., matermi slc., opět tvary pozdní, místo obyčejných
z km. -ra: s materamy ŠtítBud. 213, mezi dcherami Túl. 24ᵇ se dczeramy DalC. 95, nč. dcerami.
