ivanč.).loket atp., km. lokъt-.
371. Substantiva masc. dehet, drobet n. drochet, krapet n. kropet, loket, nehet, paznohet n. paznehet mají sg. gen. -e. koncovku sklonění souhláskového; téhož sklonění mohou býti také du. gen. lok. loktú a pl. gen. loket, ale mohou se také vykládati ze sklonění o-kmenů. Subst. loket má také pl. nom. akk. loktú; ale bez dokladů starých, tvar ten vznikl tedy a ujal se až v době novější. V stsl., pokud tu jsou zastoupena, mají tato substantiva sg. nom. akk. -tь, lakъtь, nogъtь, paznogъtь, gen. -ti atd., jsou tedy ĭ-kmeny; ale mají tu rovněž některé doklady shodné se skloněním souhláskovým: sg. gen. lakъte v. lakъti, du. gen. lok. laktu v. laktiju, pl. gen. lakъtъ v. laktij (doklady v Pass. Lex. a Scholvin, Jag. Arch. 2, 518) V češtině jsou krom toho mnohé pády podle mužských kmenův -o, v nář. východních -jo, a sklonění jest toto:
sg.nom.akk. -t: dehet Boh. min. 22ᵃ, malý drobet ChelčP. 85ᵃ, kropet vody BrigF. 73, loket ŽWittb. 88, 14, nehet Prešp. 1600, paznohet BohFl. 78, t. 402, paznehet Ol. Lev. 11, 3, paznoht RostlB. 143ᵇ, Veleš., Háj. herb. 233ᵇ, pazneht RostlF. 10ᵇ, paznet ApatFr. 89ᵃ; dehet, drobet atd. Us.; necht chrom. 275, pahnost t. 276, pahnozt Btch. 424 (dbeč.), slc. drobet, paznecht; v nář. východních -ť ve jménech: lokeť chrom. 276, BartD. 15 (zlin.), t. 71 (val.), slc. lakeť, deheť, neheť;
sg.gen. -e: u duba aneb dehte Comest. 24ᵇ, aby jiej ani piti ani jiesti drobte dali Pass. 20, chudý nemohl mieti drobte HusPost. 113ᵇ, najmenšého drobte chleba Otc. 442ᵃ, ani kropte vody Krist. 84ᵃ, nemohl mieti krapte HusPost. 113ᵇ, ani krapte vína nezůstalo Rosa Jg., lokte tvého ŽWittb. 78, 11 a j., počátek sedmého lokte Alb. 83ᵃ, lokte puol druhého Ol. Ex. 20, 10, až do lokte Sal. 764, puol druhého lokte Ben. 3. Reg. 7, 31, puol lokte Lobk. 34ᵃ, t. 104ᵇ, tri čtvrti lokte Pref. 28, jednoho łokte Br. Ezech. 40, 12 a j., lokte Drach. 45, až do nehte Adam 203ᵃ, nehte člověčieho Comest. 75ᵇ (zvieřata) paznohte neščiepie Lit. Deut. 14, 7, (zvieřata) paznohte neštiepie Ol. tamt. (2krát), ježek jenž paznehte neštiepí Ol. Lev. 11, 5, zajiec jenž paznehte neštiepí t. 11, 6, nč. do krapte vypiti Us. Jg., půl lokte Us.; – -a, -u: podle lokta Ol. 2. Par. 9, 18, okolo nehta Sal. 307, puol druhého loktu Ol. Ex. 25, 10 (2krát), loktu, nehtu Drach. 56, nč. dehtu, drobtu atd. Us.; – dial. -ě, -(ť)a: loktě Drach. 57, loktě chrom. 276, lokťa atd. mor., lakťa atd. slc.;
sg.dat.lok. -i. v někakém drobti Štít. ř. 192ᵃ, w lokty tvém ŽWittb. 76, 16, w lokty síly tvé t. 88, 11, na tvém lokti Ol. Cant. 8, 6, po jednom lokti t. Ex. 37, 25, po polu lokti Comest. 70ᵃ, rány na lokti Rhas. 183, na lokti Sal. 296, t. 505, poškvrna podobná nehti Sal. 233, o nehti a bělmu t. 289, hřiech psán jest na paznehty in ungue Pror. Jer. 17, 1; – -u: w loktu in brachio ŽWittb 132, 12, na pravém loktu Ol. Sir.
