zkomolený -dcátú ve výraze dvú-dcátú m. dvú-desátú. Na př. léta… po dwczatu (t. j. dvú-dcátú) oſmeho DalH. 30; léta… po dwudczatu oſmeho DalC. 30; léta… po dwu dczatu cztwrteho DalC. 23. Nč. je za to: od dvaceti, po dvaceti Us., od dvacaci BartD. 42 (hroz.), t. j. první člen výrazu dva-cet se nemění a flexe se označuje na konci.
Du. dat. instr. pětma, desětma, jako kostma; psl. pętьma, desętьma. Také tu jsou doklady jen pro desětma a jen pro tvar zkomolený -dcietma, jenž bývá v číselných výrazích pro 21–29, když se totiž počítá: jeden-mezi-dcietma (10 + 1 + 10 = 21), gen. jednoho-mezi-dcietma atd., první-mezi-dcietma (= 2itý) atd.; -mezi-dcietma přechází dalšími změnami v -mezi-cietma, -mez-dcietma, -mez-cietma, -mez-cítma, -mecítma. Na př. dwa mezitczietma Ol. Jos. 19, 30 (tcz- m. -dcz-); cztyrzymezydczyetma let Kruml. 105ᵇ; cztyrzimezydczietma Ol. Num. 25, 9; David ustanovil cztirzimezidcyetma kněží Pass. 275; ſſeſt mezi dcietma t. 456; oněch starcóv cztyrzmezydczijetma Pror. 158ᵃ; ot pietimezidczietma let Ol. Num. 8, 24; oſmezyczietma loket Ol. Ex. 36, 9; trzymezdcietma tisícóv Koř. 1. Kor. 10, 8; nad ſedmymezdczietma Ol. Esth. 13, 1; gedenmezcietma Ol. Esd. 1, 16; druhého mezcietma dne Ol. Jud. 2, 1; do trzymezczietma let Ol. 4. Reg. 12, 6; cztirmezczietma Ol. 2. Reg. 21, 20; honóv pyetmezcyetma Koř. Jan 6, 19; oſmmezczietma synóv Ol. 2. Par. 11, 21; pietmezczyetma let Ben. 3. Reg. 22, 42, cztyrmezczetma KabK. 3ᵃ, dwamezcýtma tiſýcůw Br. Num. 26, 14; třimezcýtma tiſýců t. 26, 62; cžtyrmezcýtma let Háj. 28ᵃ; dwamecýtma tiſýců Br. Num. 3, 9 a j., dwametczyetma let Ben. Súdc. 10, 3.
331. Plur. nom. akk. pěti, desěti, jako kosti; psl. pęti, desęti. Doklady jsou opět jen pro desěti a jen pro tvar zkomolený -dcěti, jenž jest v číselných výrazích pro 30 a 40: tři-dcěti a čtyři-dcěti (místo tři-desěti, čtyři-desěti, = tři desítky, čtyři desítky). Místo -dcěti jest změnami dalšími -dceti, -ceti, -dcet, -cet. Na př. trzidczieti peněz Hrad. 74ᵇ a 78ᵇ; trzidciety let Pass. 342; trzidczieczi mil AlxH. 9, 20; trſidcziety dnóv AlxB. 7, 24; cztyrzydcziety dní Alb. 9ᵃ; cztyrzydczyety dní a cztyrzydczyety nocí Alb. 33ᵃ; czyrzidcziety let ŽWittb. 94ᵇ, 10 a Ol. Jos. 14, 7; ctirydcieti dní a ctiridcieti nocí Koř. Mat. 4, 2; tisícóv trzydczety AlxV. 395; trzydczety t. 1267, (měl) cżtyrżydczeti synuov a trzydczeti vnúčat Ben. Súdc. 12, 14, za trzidczeti kop KolČĊ. 430ᵇ (1574), (přijal) cztyrzidczeti kop t. 125ᵇ (1550), bylo duší třidceti a tři Br. Gen. 46, 15; vyplnilo se čtyřidceti dní t. 50, 3; (koupil) trzidczet záhonuo KolČČ. 134 (1550); nč. třicet, čtyřicet, u spisovatelů starších -dcet. V nář. slovenských jest opět -cať, z nepřehlasovaného -d(e)sati: tricať, štyricať Hatt. slc. 99, tricať BartD. 44 (břez.), tricac, štyrycac t. 42 (hroz.).
Plur. gen. pětí, desát.
