-lь.
335. Za lь je v češtině podle pravidla jerového dílem -l, na př. sg. nom. akk. mysl (stč. jednoslab ), pl. instr. myslmi (stč. dvouslab.), dílem -le-, na př. pl. dat. myslem z -lьmъ, lok. myslech z -lьchь atd., srov. I. str. 59 sl. –
Některá jednotlivá substantiva kmene -lь:
běl fem., stsl. bêlь albor. Na př. z byely obilé adipe frumenti Hod. 9ᵃ; tři měřičky bieli similae Ol. Gen. 18, 6; z bieli pšeničné t. Ex. 29, 2; čiest bieli pokropené olejem t. Ex. 29, 40; díł běli Br. t. Nč. běl, gen. běle, masc.
hól fem., stsl. golь rámus. Na př. pól žebráčie holy Mast. 175, kus holi Mojžíšovy Háj. 478ᵃ, pozdvihl holi své Br. Isa. 10, 26; pobeř holi všěcky virgas Ol. Num. 17, 12, držiece holi v rukú baculos t. Ex. 12, 11 a Kruml. 38; húl gen. holi, pl. nom. akk. holi, dat. holem, lok. holech Beneš. Gramm. 1577, 11ᵇ. – Novotvary podle dušě: díl hole jeho Beck. 2, 93, úředníci nosé hole v rukú KabK. 25ᵃ, mají bielé hole t., požřeła hůl Aronova hole jejich Br. Ex. 7, 12, dvě hole (plur.) t. Zach. 11, 7, w holich svých Ol. Num. 21, 18, holemi svými Br. Num. 21, 18, holemi Beneš. Gramm. 11ᵇ, nč. hůl gen. holi Us. spis., hole Us. ob.
húsli plur. fem., stsl. gąslь pl. gąsli. Na př. vstaň žaltáři i huſly cithara ŽWittb. 56, 9; žaltářů a huſly t. 107, 3; zvuk huſlyy Pror. Dan. 3, 5, zvuk huſlj Br. t.; w huſlech ŽWittb. 42, 4; ſ huſlmy ŽKlem. 80, 3. – Podle dušě: pověsichom huſle našě ŽWittb. 136, 2, huſle ŽKlem. 56, 9, Pror. Isa. 16, 11, HusPost. 81ᵇ všeliké huſle Ol. 2. Reg. 6, 5, Apollon vzem huſle i hude Apoll. 136ᵃ, huſlemy ŽWittb. 80, 3, s huſlemy Ol. I. Reg. 18, 6, húſlemi Ben. 2. Par. 20, 28; hufſelemi (sic) MamV.; nč. housle, gen. -í, dat. -ím atd.
jěsli plur. fem., stsl. jasli. Na př. gieſli hrubé PassDrk. 2ᵃ, sprostné geſly Ježíšě chovaly jsú Pass. 60, to přístřešie gyeſly jmějieše ML. 46ᵃ, gyeſly Vít. 93ᵇ, jehož w nijeſly položili Štít. ř. 23ᵇ; ot gieſlij Krist. 72ᵇ; k geſlem HusPost. 61ᵃ, Tkadl. 34ᵃ, Baw. 119; w gieſlech ŽWittb. Hab. 17, Seitst. Luk. 2, 16, w geſlech PassDrk. 2ᵇ, ML. 46ᵇ. – Podle dušě: gieſle hrubé Krist. 24ᵇ, gyeſle Rozk. 2855, geſle dwogie KolBO. 76ᵇ (1497), gieſle KabK. 14ᵇ, geſle Br. Isa. 1, 3, do geſel Beck. 1, 152, před geſlemi Ben. Job. 6, 5; nč. jesle, v jeslích atd. V ŽKlem. čte se; nebude brawieti w gieſly non erit armentum in praesepibus Hab. 17. nějaký omyl. – Dial. jasla BartD. 60 (val.), neutr. plur.
kúpěl fem., stsl. kąpêlь fem. Na př. z té kupieli Pass. 78. Přechází ke vzoru dušě a do masc.: z té koupele atd. Us., do toho kupele Hug. 198 (2), očiščujě ji (Kristus církev) kupielem vody Koř. Efez. 5, 26. Dial. kúpel gen. kúpeła BartD. 36 (stráň.).
