42 (hroz.), t. 44 (břez.), t. 70 (val., vedle -ách), očóch, ušóch t. 89 (stjick.).
Dat., inst. očima, ušima, proti kostma, pův. kostьma, tedy -ima proti -ьma; koncovka -ima m. -ьma vyvinula se vlivem nom. akk. oči, uši. Na př. ač dám sen oczyma mýma ŽKlem. 131, 4; přěd oczyma ŽWittb. 5, 6; blaze mýma oczyma Krist. 26ᵃ; strom příjemný očima Br. Gen. 3, 6; před očima vašima t. 50, 4; – (slova mají) k ušima připušťena býti Aesop Jg., slova má vſſyma přijmi ŽWittb. 5, 2; vſima přijmi slova t. 53, 4; našima vſſima Ol. 1. Par. 17, 20; vſſima Br. Isa. 1, 2 atd.
V dat. vznikají několikeré novotvary -m, s koncovkami většinou takovými, jaké kde jsou v obyčeji v pl. dat. vz. moře, a novotvary ty jsou ode dávna pravidlem. Na př. k mým vſſim Har. 2, 293, k uším Vel. Jg., nč. očím, uším Us. spis. i ob. Dial. očejm BartD. 52 (dol.), změnou hláskovou z očím; očom, ušom t. 69 (val.), očům, ušům t. 89 (stjick.); očám, ušám t. 21 (zlin.), t. 31 (pomor.), t. 69 (val.), očam, ušam t. 116 (laš.), slc. očiam, ušiam.
V instr. bývalé očima, ušima dosud se zachovává, v usu spis. a ob.; tak také v nářečích některých východních: BartD. 21 (zlin.), t. 42 (hroz.), t. 70 (val.), t. 89 (stjick.), t. 116 (laš.), Hatt. slc. 82; zdlouženo: očíma, ušíma BartD. 60 (val.); očjma ſwýma píše také Beck. 3, 131 a j., ale jeho psaní není v kvantitě spolehlivé. Vedle toho jsou však také několikeré novotvary, vzniklé patrným napodobením jiných instrumentalů plur., zejména na př.: očma, ušma, před mýma oczma Kruml. 411ᵃ, vočma točí Suš. 212, ušma Šemb. 48 (han.); ušmi, nečistými vſſmy Hilar. 30ᵃ; oċimi, před očimi Beck. 1, 550, t. 581 (jazyk kleslý); -ami, -ámi, -iámi, očami, ušami t. 27 (záhor.), t. 70 (val.), t. 116 (laš.), očámi, ušámi t. 89 (stjick.), očiámi, ušiámi t. 44 (břez.); -ama, očama, ušama t. 41 (pomor.), t. 116 (laš.); oma, očoma, ušoma t. 116 (laš.).
Co se okem, uchem rozumělo, zda-li úd tělesný či nějaký předmět metaforicky tak pojmenovaný, z toho nevyplýval původně žádný rozdíl pro skloňování; rozdíl, který tu jest v jazyku nč. spisovném a podle něhož údy tělesné jsou oči, uši, gen. -í, dat. -ím atd., předměty pak jiné jsou oka, ucha, jest původu novějšího a namnoze umělý. Srov. příklady: soci křivé šepty k uchóm plodie Kat. 4 a džbán o dvou uších Vel. Jg., oči (mastnoty na př. na polívce) Us. ob. atp.
c) Substantiva ostatní, podle kmenových koncovek:
-mь, -bь, -vь·
334. Některá jednotlivá substantiva kmene -mь, -bь, -pь, -vb:
leb je kmene -ĭ fem., a také kmene -o masc., v. § 50.
