radějí“ jest kompt radějí jen masc. sg. nom., jako positiv rád ve větě „mám rád“, v nč. je raději, raděj adverbium a bez rozdílu podle rodu, čísla a pádu.
Sing. nom. fem. bohatějši, chuzši, stsl. bogatêjši z -êjьši, chuždьši. Na př. sukně košile (gen.) blizſſy nebývá t. j. bližši DalC. 36, zda jsi ty (fem.) v panenství czyſtſſy než ona t. j. čištši (z čiščši) Štít. uč. 47ᵃ, čím kde dalſſy pravda tiem dálejí bóh t. j. dalši t. 86ᵇ, duše jest těla doſtoynyeyſſy Štít. ř. 61ᵃ. levá ruka nic nezávidí že j’ pravá hbytyeſſy Štít. uč. 90ᵃ, stali tu, kdež nayhlubſſy řěka Štít. ř. 178ᵃ, kdy radost bude nayhodnyeyſſy t. 118ᵇ, z těch cěst jednomu jest jedna hodnyeyſſy druhá druhému t. 191ᵃ, řka že jest jich řěč horſſi hada t. j. horši (z goŕši) OtcB. 200ᵃ, cěsta aby nám lehczyeyſſy byla t. 172ᵃ, vyzina lepſy bude než kozina t. j. lepši Mast. 4ᵃ, duše lepſy jest tšla Štít. ř. 67ᵃ, lepſſy ť jest pokorná žena než hrdá panna t. 36ᵇ. lepſſy ť jest hanbička před knězem než hanba věčná t. 136ᵇ, všeliká novina liubſſi jest nežli věc jiná t. j. liubši Jid. 70, (sv. duch) jest ta milost, a ta nivčemž nenie menſſy než otec a syn t. j. menši (z meňši) Štít. uč. 17ᵃ, (žena) jest myleyſſy t. 54ᵇ, by křivda myleyſſy byla než pravda t. 81ᵃ, (vdova) donidž jest byla mlazſſy t. j. mlazši t. 50ᵃ, zda jsi ty (fem.) naboznyeyſſy t. 47ᵃ, (péče) ostrzeyssy by ostra meče Baw. 62, (duše) oněch (věcí) bude plnyeyſſy Štít. ř. 186ᵇ, ač jest duostojná šlechetnost panenstvie, však jest pokora potrzebnyeyſſy Štít. uč. 46ᵇ, (dievka) móž toho světa prazdnyeyſſy býti Štít. ř. 227ᵃ, (duše) prazdnyeyſſy bude těchto věcí Štít. ř. 186ᵇ, (já, fem.) radieyſy bych to zvolila t. j. radějši Hrad. 59ᵇ, (sv. Nětiše) by radyeyſſy smrt trpěla Pass. 281, neb bych velím radieyſſy ot mečě sešla t. 19, radiegſy já (Kateřina) slibuji Kat. 18, ó smrti! proč mě radyeyſſy netiskneš Modl. 132ᵇ, že by radieyſſy k smrti svolila Troj. 140ᵇ, než bych byla v ráji, s tebú jsem radějši Tand. 107, moc dvojitá ſylnyeyſſy jest než jednostajná Štít. uč. 27ᵃ, tiemť má duchovnie (milost) ſylnyeyſſy býti t. 27ᵇ, (dušě) tiem bude ſylnieiſſi a ſlawnieiſſi OtcB. 134ᵃ, ona jest ſnaznyeyſi Pass. 542, jeho matka jest ſwietleyſi než dennice Kat. 18, ta muka jest tyezſſy než která na světě muka t. j. těžši Štít. uč. 156ᵃ, bych umřěla utieſſenyeyſſy Hrad. 59ᵇ, mohú dojíti otplaty vdovské, ješto j’ wyetſſy než manželská t. j. větši (z věcši) Štít. uč. 48ᵃ, (almužna) která j’ wzacznyeyſſy bohu t. 141ᵃ atd. Z tvarů těchto zachovalo se do nč. opět jen radějši, zkrácené radši, radš a skleslé v adverbium: radši já (masc.) mám Vichtorynku Suš. 131, rači, rač (pro všecky rody a oboje číslo) Us.
Sing. nom. akk. neutr a) bohatějše, chuzše (ve funkci doplňkové), stsl. bogatêjše z -êjьše, chuždьše. Na př. již jest blyzſſe spasenie naše nežli jsme sě kdy nadieli t. j. bližše Štít. ř. 66ᵃ, vždy j’ jim to blyzſſez blyzſſez t. 109ᵇ, (něco) bude-li bliźſſe ohně ŠtítMus. 13lᵇ, oko est czyſtſſe než noha Štít. ř. 62ᵃ t. j. čistše m. čištše (z čiščše) Štít. ř.
