býti Štít. uč 60ᵃ; aby (vy) pijlnyeyſſe byli Štít. ř. 132ᵇ, lidé pijlnyeyſſe sebe mají býti t. 208ᵇ; mnozí aby zdáli sě poczeſtnyeyſſe t. 67ᵃ, (andělé) jsú pokornyeyſſe t. 149ᵇ; ty panny jsú pſotnyeyſſe Štít. uč. 36ᵇ; radyeyſe chcmy zemřieti Pass. 436, radyeyſſe sě máte potupiti Modl. 163ᵇ, radieyſſe služte mocnému Hrad. 94ᵇ, chcmy radyeyſe božie kázanie plniti AlB. 51ᵇ, (panny) jsú radyeyſe smrt trpěly t. 10ᵃ, vždy radyeyſſe věříme pochlebníkóm Štít. uč. 144ᵇ, radějše chtěchu učiniti aby Trist. 19; radieyſſe mi hlavu setněta (dual) Pass. 581, (uši) radieyſe poslúchají zlých piesní Hrad. 97ᵃ, abychom sě radiegſſe spolu sňala OtcB. 144ᵇ; radſſe v dobrotě s sebú mluvte t. j. radše Štít. ř. 104ᵇ, páni radſſe chtie slúti dobrými než býti Štít. uč. 87ᵇ; (oba) vzala sta radſſe tělesnú smrt OtcB. 123ᵃ; aby ſilnyeyſſe trpěti byli Pass. 365, budú v nás ſylnyeyſſe ty žádosti Štít. ř. 39ᵇ; pak-li bychom neznali své slepoty a tiem ſle pyeyſſe byli Štít. uč. 104ᵇ; když (děti) by byly ſtarſſe t. j. starše t. 121ᵇ; (hvězdy) jsú ſwyetleyſſe než nebe t. 77ᵇ; by mohli býti ſwobodnyeyſſe t. 89ᵃ atd. V HusŠal. čte se: doktorové světí čím viece na křehkost svú pamatují, tiem kázanie slova božieho jsú pilniegí 71; tvar pilnějí, m. pilnějše, jest odchylka vzniklá analogií: k sg. nom. masc. pěší jest plur. též pěší, a podle toho vzat i sg. nom. masc. pilnějí též za plural.
283 Plur. akk., stsl. masc. fem. -šę, neutr. -ša n. -ši, nemá v češtině tvaru střídného, v příkladech sem hledících bývá tvar -še: uzřie některé rovny sobě aneb snad wietſſe t. j. větše Štít. nauč. 48ᵇ, (trojě věc) ty oběti činí wzacznyeyſſe t. j. vzácnějše Štít. ř. 228ᵇ, o těch ješto mistrují vína a činie je nezdrawyeyſſe t. 94ᵃ, kteréž (lidi) pak wzacznyeyſſe mámy Modl. 94ᵃ atp.; tu je patrně nom. vzat za akk. –
284. Pro jiné pády skloňování tohoto není dokladů ani v stč., a během času i to, co do XIV a dílem i do XV a XVI stol. bývalo, většinou zaniklo, tvary jmenné jednak ustoupily tvarům skloňování složeného, jednak ustrnuly ve výrazích příslovečných.
Tvary složené místo jmenných vyskytují se již v době stč. Na př. ač wyetſſij budem neb ſylnyeyſſij Štít. ř. 83ᵇ t. j. -ší místo žádaného -še; saň bieše ſſyrſſye než vuol, delſſie než kuoň a zuby u nie oſtre Pass. 378 t. j. -šie m. -ši, jako je tutéž i ostré m. -y; protoť vás napomínám, aby ktož jsú dobrzij, lepſſij byli Štít. ř. 67ᵃ t. j. lepší m. -še, jako jest tutéž i dobří m. -i; (złoděj) byl-li dřéve zly, bude horſſy Štít. uč. 138ᵃ t. j. horší m. hoří, jako i zlý m. zel; atd. Časem přibývá tvarů těchto víc a víc, a od stol. XVI je pravidlem usus stejný s nč.
285. Sklesnutí ve význam příslovečný a ustrnutí v něm jeví se zvláště v radějí. Jako máme v positivu dosud tvary jmenné rád, fem. ráda, neutr. rádo, plur. m. rádi, tak bylo v stč. také v kompt.: sg. masc. radějí, fem. radějši, neutr. radějše, plur. radějše, doklady tomu
