Vzor syn, vól, dóm, cěl.
298. Skloňování obojích ŭ-kmenů, substantivních i adjektivních, můžeme tedy ukazovati na vzoru jednom, a volíme k tomu konci vzor syn, vól, dóm, cěl. Volíme tři substantiva, jako jsou v § 23 (a 51) ve vz. chlap, had, dub (a oráč, kóň, meč), t. j. jedno pro substantiva významu osobního, druhé pro živočišná, třetí pro neživotná; a k tomu adjekt. cěl. Ku pádům jednotlivým přidáváme příslušné tvary vzoru stsl. synъ. Na místech tvarů nedoložených položeny jsou čáry.
Kmen slova vzorového jest synъ- (z indoevropského sūnŭ-) atd. Sklonění jest toto:
sing. nom. stsl. synъ
č. syn vóldómcěl
vok stsl. synu
č. synu – – –
akk. (stsl. synъ)
č. synvóldóm –
gen. stsl. synu
č. – voludomucělu
dat. stsl. synovi
č. synovivolovidomovi –
lok. stsl. synu
č. synuvoludomucělu
instr. stsl. synъmь
č. synemvolemdomem –;
du. nom. akk. vok. stsl. syny
č. synyvolydomy –
gen. lok. stsl. synovu
č. – – – –
dat. instr. stsl. synъma
č. – – – –;
plur. nom. vok. stsl. synove
č. synovévolovédomové –
akk. stsl. syny
č. synyvolydomy –
gen. stsl. synovъ
č. synóvvolóvdomóv –
dat. stsl. –
č. – – – –
lok. stsl. synъchъ
č. – – – –
instr. stsl. synъmi
č. – – – –
