Sing. akk. masc. stsl. bogatêjšь z -êjьšь, chuždьšь, nemá v češtině dokladu. Ve Štít. ř. se čte: ktož přijímá tuto svátost, podnět k hřiechu činí mdlegij 134ᵃ; tu vzat. nom. za akk. (v doplňku ku předmětu neživotnému), srov. stsl.: (pišta) bolii nedągъ sъtvoritъ πλεῖον έπιτείνει τὴν νόσον Cloz. 1, 445 a j. – Femin. bohatějšu, chuzšu, přehlas, -ši, stsl. -šą: (měsíc) ve dne nesvietí, jen v noci, avšak noc činí weſeleyſſy Štít. uč. 55ᵇ, (pop když by viděl) twarz ſamu té trudovatiny tyſſieyſſi speciem ipsam leprae humiliorem Ol. Lev. 13, 3.
277. Sing. gen. masc. neutr. bohatějša, chuzša, přehlas, -šě, sklesnutím jotace -še; stsl. -ša. Na př. měščěnín móž pohoniti z desieti hřiven a z wyeczſye nemóž pohoniti t. j. z věčšě n. věcšě (= něčeho většího) Rožmb. 202, by Janovi z wieczſſie dávali vinu ListJHrad. 1388, zda-li nenie lestné sbožie zdejšie, čím kto má jeho viece, a wietſſe sě nedostává t. j. větše, z věcšě atd. Štít. ř. 110ᵃ; býti z menſſe ku počtu obvázána t. j. z menše (= z něčeho menšího) Brig. 117ᵃ; kdy sě lepſie kto naděje t. j. lepšě (= něčeho lepšího) Vít. 32ᵇ var.; mají za veliký hřiech spolu sě utěšiti i dopustie sě horſſye (později připsáno ho), že ukrutni budú sobě t. j. horšě Štít. uč. 38ᵃ; jimž z bližſſe vonie ta nebeská útěcha t. j. z bližše ŠtítMus. 131ᵃ; z dalſſe nemohli byste vidĕti procul t. j. z dalše Ol. Jos. 3, 4 a Lit. tamt.; ktož ſ wyſſe upadne tieže padne t. j. s vyšše ŠtítOpat. 43ᵃ, ktož s wyſſe upadne ŠtítMus. 67ᵇ; (vody) které z doleyſie biechu inferiores t. j. z dolejšě Kladr. Jos. 3, 16. Jako je jmenný sg. gen. v positivech z-mála, z-blízka, s-vysoka atd., tak jsou i komparativy z-menšĕ z-bližšě, s vyššě atd. v příkladech uvedených tvary jmenné. S tím souvisí i nč. dial.: z větša, z bližša, z dalša, z kratša, za teplejša, do širša, do bělša atp. BartD. 70 (val.), je to enom z větša oprané, z menša je to hotové, uděláme to z kratša, z dalša na to hleďa zdá se to být malé t. 21 (zlin.) a zlin. 36, z dalša, z v́atša t. 116 (laš.), z vätša Hatt. slc. 225. Vedle toho jsou i dial. novotvary: z dála, z blíža BartD. 21 (zlin.) a 70 (val.), přidělané k adv. dále, blíže a nikoli starožitné. –
278. Sing. dat. masc. neutr. bohatějšu, chuzšu, -šiu, přehlas. -ši, stsl. -šu. Na př. by n’údatní lepších zřiece byli také lepſſiu chtiece t. j. lepšiu (= něčemu lepšímu) AlxB. 8, 29, taký vieru drží, náději má w boze k lepſſy, zlého pyče t. j. k lepši Štít. ř. 192ᵇ, když sě kto lepſſy naděje Vít. 32ᵇ. Jako je jmenný sg. dat. v positivech: chtiece dobru, mám náději k-dobru, naději sě dobru, tak jest i kompt. lepšiu přehlas. lepši v příkladech uvedených tvar jmenný.
279. Sing. lok. masc. neutr. bohatějši, chuzši, stsl. -ši. Na př. hospodář když staví za stravu hosti ne v svém domu, nemóž ho staviti wuyeczſſy, ledno pod pětí hřiven t. j. u věcši, u večši (= v něčem větším)
